Dneska se po golfovém hřišti toulá kde kdo. Novopečený obchoďák Zentivy, pojišťovací makléř, doktor, dřevorubec, majitel i nemajitel, chytrák, hlupák, Okamura i kdejakej pirát. Dokonce i čápi si na golfu staví svá hnízda! Ovšem občas se mezi ně vklíní i někdo zcela negolfový...
Snad každé golfové hřiště jest u všech vstupů i výstupů označeno cedulemi stylu “Zákaz vstupu, soukromý pozemek!“, řada z nich je dokonce elektricky ohrazena. To aby člověk skoro nabyl dojmu, že mu co nevidět musí začít skučet Geigerův plašič, jak vehementně se ho snaží provozovatel upozornit na nevhodnost jeho vstupu.
Golfista samozřejmě vkročit smí, ale může vzít někoho s sebou?
Dvounohý
Ale jistě že ano. Je však nutné počítat s tím, že pokud je to člověk neznalý golfu, je potřeba ho trochu vyškolit a dávat na něj pozor. Kamarád, co mi tlačí vozík, by s ním neměl dojet až k vlajce. Babička s tetou by se neměly rozplývat nad liliodendrovníkem tulipifera u odpaliště 2. jamky v Podbořánkách déle než 10 vteřin a malý bratranec by neměl v bunkru stavět kopii Taj Mahal 1:1.
Čtyřkolový
Ale jistě že ano. Je však nutné si uvědomovat rizika a skutečně přijmout odpovědnost a to i za ostatní. Těžko dítě v kočáru obléct do drátěné košile a dát mu přilbu. Ale stavět ho vždy vhodně vůči směru hry, přetáhnout korbu např. pevnou sítí proti hmyzu a při “FOOOORE“ nekrýt pouze svoji hlavu. A kočárkem nejezdit nikam jinam, než může golfový vozík.
Věřím, že i tohle nechá v tom malém capartovi stopu, abychom tu za pár let měli zase víc golfistů.
Čtyřnohý
Ale jistě že ano. Košík na čumák, vodítko k bagu, pytlíky do kapsy a jdeme na to. Každý pejskař (nepředpokládám, že by někdo bral na golf kočku, hrocha nebo velblouda) samozřejmě ví, že nejlépe mu bude na golfu se čtyřnohým mazlíkem v momentě, kdy tam mnoho jiných nebude. Takže v sobotu dopoledne a na turnaje psy nebereme, ale podvečerní devítka udělá zvířeti určitě víc služby, než zavření do boudy nebo zamčení v bytě.
Ponaučení na závěr? Když nejsme schopni z hřišť vyhnat ty, co na nich permanentně podvádí a ničí je, proč bychom měli vyhazovat ty, kterým se tam líbí a dělá jim to radost?
Snad každé golfové hřiště jest u všech vstupů i výstupů označeno cedulemi stylu “Zákaz vstupu, soukromý pozemek!“, řada z nich je dokonce elektricky ohrazena. To aby člověk skoro nabyl dojmu, že mu co nevidět musí začít skučet Geigerův plašič, jak vehementně se ho snaží provozovatel upozornit na nevhodnost jeho vstupu.
Golfista samozřejmě vkročit smí, ale může vzít někoho s sebou?
Dvounohý
Ale jistě že ano. Je však nutné počítat s tím, že pokud je to člověk neznalý golfu, je potřeba ho trochu vyškolit a dávat na něj pozor. Kamarád, co mi tlačí vozík, by s ním neměl dojet až k vlajce. Babička s tetou by se neměly rozplývat nad liliodendrovníkem tulipifera u odpaliště 2. jamky v Podbořánkách déle než 10 vteřin a malý bratranec by neměl v bunkru stavět kopii Taj Mahal 1:1.
Čtyřkolový
Ale jistě že ano. Je však nutné si uvědomovat rizika a skutečně přijmout odpovědnost a to i za ostatní. Těžko dítě v kočáru obléct do drátěné košile a dát mu přilbu. Ale stavět ho vždy vhodně vůči směru hry, přetáhnout korbu např. pevnou sítí proti hmyzu a při “FOOOORE“ nekrýt pouze svoji hlavu. A kočárkem nejezdit nikam jinam, než může golfový vozík.
Věřím, že i tohle nechá v tom malém capartovi stopu, abychom tu za pár let měli zase víc golfistů.
Čtyřnohý
Ale jistě že ano. Košík na čumák, vodítko k bagu, pytlíky do kapsy a jdeme na to. Každý pejskař (nepředpokládám, že by někdo bral na golf kočku, hrocha nebo velblouda) samozřejmě ví, že nejlépe mu bude na golfu se čtyřnohým mazlíkem v momentě, kdy tam mnoho jiných nebude. Takže v sobotu dopoledne a na turnaje psy nebereme, ale podvečerní devítka udělá zvířeti určitě víc služby, než zavření do boudy nebo zamčení v bytě.
Ponaučení na závěr? Když nejsme schopni z hřišť vyhnat ty, co na nich permanentně podvádí a ničí je, proč bychom měli vyhazovat ty, kterým se tam líbí a dělá jim to radost?
- Další článek v seriálu 'Deníček golfového manažera': Deníček golfového manažera 13. – Meeeeee!
- Předchozí článek v seriálu 'Deníček golfového manažera': Deníček golfového manažera 11. – Co oči nevidí
