Doma je nemocný syn, takže jsme nejeli nikam na výlet a mohl jsem se vydat na hřiště. Volba padla na Zbraslav a to devítku hranou z 10.jamky - ještě jedna předplacená hra pro letošek mi tam zbývala. Počasí vyšlo úžasně. Na Zbraslavi vyjma jiného je zábavné pro mě ráno i to, že všude svítí sluníčko, ale sjedu z Pražského obchvatu a mlha hustá, že by se dala krájet - to jsou panoramata. Jsem si říkal, jak budu na celé druhé devítce sám, v klidu, že si prostě užiju hru jen železy - páč delší hole nějak teď moc nefungují. Ještě na recepci to tak vypadalo, blížím se k devítce a tu se ke mně připojila trojce golfistů, rázem jsem měl po klidu. S tím, ať jdu před nimi, aby mě nezdržovali. Dojdu na desítku, začnu se lehce rozcvičovat, jen lehce, abych nezdržoval, pánové nic, opřeli se v klidu o svůj driver a sledují mé klidné počínání. Začínám se klepat, vrátím pětku - přeci jen, bez většího rozpohybování mi to s ní nejde, vezmu jistou sedmičku. Nápřah... a topinkový šlajz do bordelu kousek od autu asi 40 metrů odemě. Nervozita graduje, nicméně dostanu přátelskou radu, že provize to zachrání... vyklepaný si dávám druhý míček, abych tu trojici nezdržoval... a nápřah - druhá rána skončí pět metrů od té první. To je zase den... se slovy "jestli je pustím, že jsou rychlíci" pouštím pokořen trojflajt před sebe... a snažím se tvářit dostatečně světácky, že se to může přece dít každému. Nicméně, jakmile jsem osiřel, najednou mi to začalo jít, takže většina ran byla na mé poměry krásných, nenavštívil jsem ani jeden bunkr, vodu jen dvakrát, pěkné to bylo.
Hřiště (druhá devítka) dnes hodně podmáčená - bořily se míčky i na ferveji, STB nakonec jen 20, greeny "šťavnaté". Napíchnuto podle mě na docela těžké pozice, především 12. jamka mě potrápila - snad, jak jsem se dozvěděl po hře, není u kam napíchnout jinam, teď ke konci roku... Btw. na Zbraslavi jinak už vše zavřeno (driving, 19.jamka i Himaláje a restaurace - otevřena jen restaurace u akademie) Až na ten úvod pod září reflektorů to bylo fajn.
