Na Bednu Blog

Každé plánované "poprvé" má své kouzlo. Moment překvapení. Moment k zamyšlení. A další momenty podle naší osobnosti, podle povahy. Výběr okolností našeho "poprvé" nám o nás samých lecos prozradí. Jako lidé ovšem ovlivňujeme naše bytí jen omezeně. Proto je potřeba se na vše v životě dívat nejen tak, že jsme si to nadělili. Můžeme to brát i tak, že nám to život tak nějak spolu-naservíroval. Končím s filosofováním! Mám za sebou první turnaj s úpravou HI (hendikepu). A bylo toho na mě tolik, že si to budu asi ještě nějakou chvíli v sobě rovnat. Tři dílčí závěry ale udělat už mohu: 1) stres z cesty - opakoval se scénář, že se vyskytly problémy s dopravou a mě to ubralo na pohodě komplikace s rozehráním - opět jsem měla málo času na...

I naprostý golfový neználek ví, že tento sport má specifikum, a tím je hendikep. A tuší, že je to jakési vysvědčení toho kterého hráče. A tento pojem (on se ten nový HI ještě úplně nezabydlel) se ocitne po kratší či delší chvíli i v hledáčku každého začínajícího golfisty. Snadno pochopitelné je, jak se hendikep získá a v jaké výší. Horší je nalézt srozumitelný návod, jak se upravuje. Nemyslím teď návod na dobrou hru, myslím pravidla různých výpočtů, přepočtů, úprav a změn. Mým cílem není je vysvětlit, sama se necítím pevná v kramflecích. Spíše jen přemýšlím, co pro mě znamená osobně. Rozhodně mě hendikep hráčů zajímá. Ať už je to jakkoli, představuje pro mě informaci typu, jestli si sedám do auta s vlastníkem řidičského průkazu na...

Chtěla jsem původně napsat veselý (a trochu sarkastický) příspěvek před nadcházející prvou jamkovou hrou v mém životě. Pokňourat si, jaký jsem snaživý chudáček a předem si pofoukat rány z prohrané hry. Ale jak už to bývá, Golf a Osud se rozhodli zamíchat kartami a já se podívala na film Legenda o slavném návratu. A ten veselý tón se vytratil. Zbyl jen úžas a velká porce pokory. Ne, určitě si nepřipadám jako borec, který při exhibici trumfne slavné hráče. Rozum mě neopustil. Ale přesto má můj a ten filmový příběh něco společného. A to mi díky němu došlo. A třeba to bude blízké i někomu z vás. Začnu od konce. Až dokončím tenhle příspěvek, tak půjdu umýt hole z dnešního tréninku a připravím si věci na zítřejší mač. To by nebylo k uvěření...

Jsem žena a "gentlemanky" je kategorie jen pro ty, kteří uznávají 3 a více pohlaví. Golf vymysleli určitě muži a až na pár výjimek ho donedávna také jen muži hráli. Důkazů je spousta. Ten nejviditelnější je i v prostém zázemí pro úlevu - nemyslím golfovou ;) (muži jej mají na hřišti na každém kroku, ženy u recepce a pak na 9 jamce, a to jen v případě, že je otevřené občerstvení-čest výjimkám). Že jde o hru určenou pro muže je patrné i z golfových pravidel. Především jde o všechna ta pravidla, kde se cení mlčení. A gentlmenské chování, kázeň a disciplína. To znamená víc, než jen sportovní přistup. To není třeba rozebírat, to je mi jasné. Doba je taková, že i ženy smějí okusit a hrát golf. Možná nejsem sama, která při tom narazila na...

Tak se zdá, že jsme z nejhoršího venku... Můžeme z domácího indooru (případně domácích papučí) konečně na hřiště. Sice ještě ne plnohodnotně, o turnajích nemůže být řeč, sice v "regulovaných" flightech, ale jde hrát! Myslím, že 99% bylo překvapených samo ze sebe, jak těžko se každý den karantény snášelo zakázání golfu. Nevím proč se mi připomněl film O Schmidtovi. Asi tím, jak člověku dokáže scházet něco, co považuje za neotřesitelnou součást svého života. A upřímně, napadlo by vás, že nastane den, kdy se zavřou všechna pro vás dostupná hřiště? A do těch otevřených nemůžete, protože se nedostanete za hranice? To by byla na začátku března těžká konspirace mezinárodních rozvracečů (nejmenuji, každý má ty své). Když se Schmidtovi...

Od rána si lámu hlavu, kdo mě dnes vyvedl Aprílem. Je 1.4. a tak není možné, že by se to někomu nepovedlo. Jen mi to asi neřekl. V televizi teď mluví významný kardiolog... zda jsou významné ochranné pomůcky. Na nose má zamlžené brýle. To znám. Na chvíli se přeci jen objevuje za sklem pravé oko. To také znám...sešpulíte pusu doleva a dýcháte jen tam. Tím se trochu odmlžíte. Televizní hlasatelka nevydrží s nervy a vyzývá ho, ať si brýle sejme. No, Apríl to nebude. Fakt je sundavá a nikdo se nesměje. Ani ráno to s Aprílem nevyšlo. Čtu, co je nového a prý, že vláda zrušila povinnost nosit roušku, když jste sami v autě. To je dobrý, to se novinářům povedlo, napadá mě. Vlezlé televizní skeče ministerstva zdravotnictví s tuzemskými...

Přiznám se, potřebovala jsem tohle téma popsat. Ale dech mi došel už v nadpisu. Inteligentní karanténa a svoboda? A soukromí? A duševní zdraví? A zdravý rozum? Bože, o co mi vlastně jde? „Nakažený bude požádán, aby dal informovaný souhlas. Pak se vyjede jeho stopa, která bude založená na monitorování jeho mobilního operátora za posledních pět dní plus platby kartou,“ ... Po pohovoru s hygienikem se pak udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob. Ty budou okamžitě osloveny, bude u nich provedená karanténa a budou za nimi vyslány odběrové týmy. ... Významně se zapojí armáda, která bude mít řadu pravomocí. „Bude koordinovat činnost krajských hygienických stanic tak, abychom byli schopni získat výsledky. Bude zabezpečovat transporty...

Nebudu popisovat události, které nastaly na přelomu roku 2019 a 2020 v Číně a vedly k zavření golfových hřišť v České republice v březnu tohoto roku. To vše se stává nedůležitým ve chvíli, kdy vyšlo najevo, co je cílem celé té patálie a kdo v ní má prsty. Ano, i já jsem tápala, když jsem užaslá sledovala, že nákaza, která se šířila kdesi na druhém konci světa, přeskočila do okolí Milána a odtud k nám. V čem je háček, jsem začala tušit, když ministr vnitra na tiskové konferenci plný emocí prozradil, že je to válka! A vzápětí se v některých médiích konečně objevilo, co za válku to je: hybridní! Rozumíte? HYBRIDní! Svět miluje zkratky. Ale každá zkratka může být rozluštěna. "Tak proto se zavřela hřiště!", křičel můj rozum. "Tak tady je...

Když jsem si před nedávnem pořídila nový golfový vozík a nadšeně o něm vyprávěla svému tátovi, slíbili jsme si, že ho zavezu na hřiště a že mu ukážu, co je to za udělátko. Odložili jsme to na květen, nechtěla jsem, aby mi tam prochladl. Má už léta. A zdraví takový trochu pochroumaný. A tak jsme jen prohlíželi fotky výrobce a oba jsme se těšili. Můj táta golf nezná a co o něm ví, je jen to, co sem tam utrousím, když se vidíme. A mojí mamce jsem slíbila, že až se konečně naučím ten švih (a ona mi pořád říká, že je jasný, že se to naučím), tak to natočím na video a doma jí to přehraju. Taky má léta a na hřiště to už prostě nejde... Prostě natočím, jak odpaluju na hřišti a taky, jak patuju. Prostě jí to zdokumentuju. Když jsem dnes za nimi...

Není to poprvé, co jsem se vydala na hazlovské hřiště a hned první jamka mi ukázala, kdo je tam pánem. Zkrátka, je půlená (jsem na svém). Zpytuji svědomí, která rána byla nejhorší a proč... Rodinná oslava? Nebo dlouhá rádoby sýrová (v reálu majonézová) bageta ve vlaku? Nebylo to nakonec i o daleko menším pohybu z cestovních důvodů a v průběhu pobytu v zahraničí? No, nepřálo mi počasí a hřiště mělo mouchy, uzavírám aktuální stav a přemýšlím už pouze o další jamce. Červené odpaliště je proklatě nízko, vlajka kdesi ze obzorem. K tomu pěkně prudký svah a tři bunkery, do kterých se míček snadno skutálí. Když tady zahraju pěknou ránu hned z odpaliště, je velká naděje na úspěch. A tak dnes snídám jen plátek žitného chleba zlehka namazaný...

Když jsem se před několika dny dočetla, že zima končí a bude už jen dlouhé jaro, zatrnulo mi. Sezóna "dej dolů alespoň ty kila od Vánoc" začíná a já nejsem zatím vůbec nachystaná! :oops: A takový mač není jen tak! To ví každý, kdo to vyzkoušel. Každoročně si musím najít "téma" (pořádnou motivaci - pohár vítězů) a připravit si taktiku (aby se ta řehole stala alespoň trochu zábavnější). A pak už mohu vytroubit start (to na mě platí, nerada si uříznu ostudu). Navíc si musím ohlídat kondici, abych měla energii trénovat a hrát. Takže žádné hladovky! A tak mě letos napadlo, jak tak pořád mlátím ty hole, že to pojmu jako jamkovku. :up: Osmnáct jamek bude osmnáct týdnů. Každou jamku začnu pořádným odpalem a pak to nějak dostrkám k vlajce...

Tenhle příměr mě napadl po posledním tréninku. Čím víc člověk golf zkouší, tím větší detaily mu golf ukazuje. Pod kamenem už není jen cosi tmavého se zvláštním plátovým brněním. Už si člověk všimne, že to má i pidinožičky. A tak u golfu člověk zjistí až za docela dlouhou dobu, že zaujmout správný postoj je bez zrcadla setsakra těžké, protože to člověka o pár centimetrů "někam táhne". A když už to jakžtakž napiluje, tak ho zradí něco jiného, co je také jen o pár centimetrech. A toho "jiného" je asi tisíc věcí. S údivem v "aha" momentu pak zírá, že ten brouk má i piditykadélka a na další a další drobnosti, které by ho ani nenapadly. Ano, jde to všechno odbýt tím, že je to zkrátka brouk a proč se v tom dál nimrat. A že někdo má dobré oči...

Každý závislák zaslouží detox a ten jsem si dopřála po roce tréninku. V lázních a v délce jednoho týdne. Zbytečně byste mě podezřívali, že jsem do zavazadel vpašovala golfovou hůl. Ne. Vydržela jsem. A vzala jsem si s sebou jen golfová pravidla! Určitý golfový kompromis jsem hned prvý den v lázních přeci udělala. Studovala jsem pravidla v lázeňské posilovně na rotopedu. Druhý den měl sloužit odpočinku (v posilovně). Popadla jsem tablet a těšila se, že si pustím k protažení hřbetu pěknou muziku. Už na chodbě přede dveřmi jsem si uvědomila, že si nepamatuji, kde přesně byla v impaktu hůl na obrázku, který jsem naposledy podrobně načítala. Polilo mě horko a dveře do posilovny jsem rozrazila s tím, že v té nejistotě nejsem schopná žít už...

Možná úvod není k tématu, ale asi sem nějak patří. V severním Skotsku, v drsných místech divokých skal, bouří, mlh a proudů se prý traduje tato legenda: Když zemře námořník na moři a jeho tělo se nemůže vrátit na zem, změní se prý jeho duše v racka. Poletuje pak u rodných břehů a pozorně sleduje plavby lodí. Když se přiblíží nebezpečná bouře, volá na své živé druhy a snaží se je tímto křikem varovat. Někdy se stane, že člověku utkví v mysli střípek nějakého děje. Ani neví proč, zdá se bezvýznamný, vytržený z kontextu. Střípek, který ulpět vůbec neměl. A mně takto ulpěl v hlavě okamžik, kdy jsem se vracela v Hodkovičkách z hřiště, míjela už cvičné části a pokukovala po trénujících. A v jednom okamžiku mi blesklo hlavou, jak je možné, že...

Když jsem dnes večer přemýšlela o golfu (což dělám v posledním roce téměr pořád) a když jsem četla svoji jamkovou soukromou korespondenci (samozřejmě o golfu), napadlo mě, že to, kde jsem a jak se cítím, je jak dohrát první jamku s trenérem na Hazlově. Vyhověl mi vloni a zahrál si se mnou devítku. Byla to parádní jízda... Celkový dojem? Morgan Freeman se sešel s filmovou fanynkou a zavedl jí do studia, aby viděla, jak se točí film. Žádný rychlý kladiva. Když týčkoval, usmál se na míček v ruce: "Leť, Callawayko, leť." Pomalu napřáhl. A pak poslal míček někam do nebe. Zapálil si a šli jsme na červené odpaliště. „Nevděk jest vždy jakýsi druh slabosti." řekl Johann Wolfgang von Goethe. A jakýsi neznámý autor ho doplnil: „Nelze být vděčný...

Ten podivný název příspěvku je o tom, co je alfou a omegou zvláštního přátelství, které jsme navázali. Kdo? No přeci já a golf! A nebudu daleko od pravdy, když ukážu prstem i na tebe čtenáři. Kdo jiný by četl povídání někoho zcela neznámého jen proto, že očekává, že bude řeč o golfu? Povaha psa anglického buldoka se dá popsat takto: odvážný, smělý, neohrožený, spolehlivý, věrný, inteligentní, pozorný, divokého vzhledu, ale s milou povahou. A především silný, vytrvalý a odolný. Prostě džus smíchaný s ginem. Anebo možná spíš gin smíchaný s džusem... Spolehlivé zdroje tvrdí, že na golfovém tréninku můžete strávit mnohem více času než u většiny sportu. K dosažení vrcholové úrovně ve většině oblastí je potřeba minimálně 10 let (10 000...

To, co je pro všechny ostatní kus zemského povrchu, upraveného architektem prazvláštním způsobem, je pro golfistu zcela nevypočitatelná osoba, ke které udržuje citový, často až exaltický, vztah. Zvenku vidíte podivína, který brousí od jamky k jamce a zcela nudným způsobem dokáže strávit několik osamělých hodin něčím, co má základ ve cvrnkání kuliček. Asi má doma problémy a nechce si pořizovat psa, bleskne hlavou nezasvěcenému. Trochu více logiky dává, když se po hřišti motají lidé ve skupinkách. Nikdo, kdo golfu nepropadl, ale netuší, co se při pohledu na hřiště odehrává pod tričkem s límečkem. V srdeční čakře a jejím okolí. Golfista, který vám tvrdí, že jde na hřiště, zamlčuje to podstatné. Ve skutečnosti totiž jde hřiště "vyzvat"...

Aby bylo hned na úvod jasno: jde o můj prvý "opravdový" turnaj. Ale nechtěla jsem tu mít v blogu název, jak z povídek Šimka a Grossmana. Byl to turnaj k zahájení sezóny. Konal na mém domovském Hazlovském hřišti. A šlo o Texas Scramble. Předestírám, že naše hřiště není doménou zelenáčů. Kolují pomluvy, že jsme seniorský klub. Na to já říkám: "mladí jsme duchem a celkově tak vůbec" a významně se u toho tvářím.A Němci, kterých tam máme většinu, stejně česky neumí a tak jim tyhle řeči nevadí. Ale zpět k turnaji. Pečlivě a dlouho jsem zvažovala, jaký zvolím outfit. Pokud šlo o boty, měla jsem jasno. Do úvahy přicházely jen jedny. U ostatního oblečení jsem se hodiny a hodiny ztrácela v úvahách a modelování možných situací včetně stavu hřiště...

Pro jistotu připojuji překlad - Vyhrazeno pro pány, dámám zapovězeno. Žena, která nezačala koketovat s golfem, prvou větu prostě nepochopí. Feministka začne přemílat mantry o genderové rovnosti a v nejlepším případě se jen urazí. Žena zkušená a praktická ví, že jde o výstřednost. Což se lze skutečně pobavit tím, že se snažím relativně malou plochou na tyčce trefit malý míček? Zvlášť, když se u toho popíjí whiskey a kouří doutníčky? Běžná manželka si po vysvětlení toho, oč v golfu jde, pomyslí, že golf vymysleli ti chlapi, kterým manželky zakázaly hospodu (pardon - ti džentlmeni, kteří z různých důvodů omezovali návštěvy svého panského klubu). Ale já, na základě vlastní zkušenosti, vím, že existuje jeden velmi praktický důvod, proč by...

Úvodem upozořuji, že text v kurzívě je ze zápisků šílence. V dalším textu je reálný popis toho, co se doopravdy dělo... Poprvé opravdu na hřišti Jsem blázen. Jsem strašně utahaný blázen. Dnes jsem jela do Hazlova. A 5 hodin tam tahala vozík po hřišti a zkoušela hrát. Moje skóre je 226, a to jsem tři odpaly vlastně ani nerealizovala. Byly přes vodu a vzdala jsem to ve chvíli, kdy jsem utopila 3. míček. Večer jsem nemohla pořádně chodit. V noci jsem nemohla spát. Nejvíc mě bolely svaly na levém stehně. Ráno už je vše trochu lepší. Když si vzpomenu na včerejšek, je mi nádherně. Vybaví se mi krásná příroda. A ticho, jen občas přerušené vzdálenými hlasy a smíchem. Modrá obloha a slunce, na konci hřiště už s měkkými barvami. A moje...

Není mi dvacet, mám docela přehled. Lecos jsem zažila. Když se ohlédnu, byl můj život byl plný a bohatý. Bylo v něm vše, co lze očekávat. Tak to jsem se tedy hluboce mýlila... ;) Zelený svět o sobě dává málo vědět. Běžný smrtelník z něj zahlédne naprosté fragmenty. Jsou zabalené do drahých reklam v drahých časopisech. Ušklíbne se nad nabídkou nesmyslně drahých hodinek, co ukazují nějaké naprosto zbytečné vzdálenosti z bodů s nezapamatovatelnými názvy do jiných bodů s jinými stejně divnými názvy. Ani z fotografií zeleného světa nelze nic vyčíst. Louka, na ní cikcak rozházené díry s pískem... Někde hodně vzadu skupinka lidí. Stojí dokola jakési tyčky a bůhví, na co tam vydrží takovou dobu koukat. Zelený svět nic neprozradí ani když se...

Jsou okamžiky, kdy se člověk zastaví a přemýšlí, jak se svým životem dál naložit. Bývá to zpravidla u příležitosti kulatých narozenin a někdy i v mezidobí, když dosáhne v profesi, co chtěl a děti vyletí z hnízda a ... dosaďte si sami. A tak se to nějak semlelo i se mnou. Jedno teplé slunečné květnové dopoledne mi při mém ozdravném pobytu ve Františkových Lázních náhodný známý říká, že si chce jet zatrénovat na Hazlovském hřišti. Měla jsem v tu dobu lázně a okolí prochozené, a v malíku. S golfem jsem měla pouze krátkodobou známost kdysi před lety. Zbyly mi po něm otřískané hole z druhé ruky, pokusy na jakési betonové pavlači a vzpomínka na ukrutnou bolest krční páteře. Ale kupodivu i vzpomínky na to, jak bezvadná rande to byla a jak...