Když jsem dnes večer přemýšlela o golfu (což dělám v posledním roce téměr pořád) a když jsem četla svoji jamkovou soukromou korespondenci (samozřejmě o golfu), napadlo mě, že to, kde jsem a jak se cítím, je jak dohrát první jamku s trenérem na Hazlově.
Vyhověl mi vloni a zahrál si se mnou devítku. Byla to parádní jízda... Celkový dojem?
Morgan Freeman se sešel s filmovou fanynkou a zavedl jí do studia, aby viděla, jak se točí film.
Žádný rychlý kladiva. Když týčkoval, usmál se na míček v ruce: "Leť, Callawayko, leť." Pomalu napřáhl. A pak poslal míček někam do nebe. Zapálil si a šli jsme na červené odpaliště.
„Nevděk jest vždy jakýsi druh slabosti." řekl Johann Wolfgang von Goethe. A jakýsi neznámý autor ho doplnil: „Nelze být vděčný a nešťastný zároveň.“
Tak to je stav mé hry po první jamce.
Stav po prvém roku s golfem.
Upraveno moderátorem: