Texas - jak spravedlivě hodnotit

Vím, že Texas je takový odpočinek a také to tak beru, ale přeci jen když je vypsany turnaj, tak by se měl spravedlivě hodnotit.
Jaké hodnocení je podle vás spravedlivé?

U nás se počítá průměr dvojice (max. Hcp se bere 36) a to se vydeli 2.

Coz je z pohledu mě s vysokým hcp nefér, šli jsme 2, oba za 36, děleno 2 = 18. Což je pro nás obtížné na toto hrát.
Naopak pokud je někdo blízko 0, tak se furt pohybuje kolem 0, a hraje na "svoji" úroveň.
Extrém je kombinace 0 + 36, pak dvojice hraje na 9, tedy na znatelně hůř než je lepší z dvojice.

Asi neexistuje optimální řešení, ale co je podle vás "nejspravedlivejsi"?

nikdy se nevyvarujes hraci se zadrzenym hcp nebo opravdu dobremu hraci se spatnym, ktery mu da odecet, ale zatim nejspravedlnejsi mi prijde 5/8 prumeru hcp

Texas je pro mě formát, ke kterému jsem si musel najít cestu. Respektive k jeho hodnocení – a to tak, že jsem ho úplně přestal řešit. Alespoň tedy většinou. Nemyslím si totiž, že v hobby golfu s naprosto rozdílnou skladbou dvojic a jejich skutečné výkonnosti a aktuálnosti jejich HI existuje systém, který by byl „spravedlivý“ pro všechny možné kombinace. I kdyby se spravedlnost počítala na desetinky či setinky, vždycky se najde někdo, kdo bude cítit frustraci, i když zahrál pocitově skvěle.

Za mě by byl pro Texas nejférovější takový přístup, který motivuje k účasti a zároveň moc netrestá vysoký HCP. Texas by měl být hlavně o radosti ze hry a spolupráci a o tom si zkusit či hrát jiný "týmový" styl hry – o tom, jak dvojice využije své silné stránky, a ideálně zahraje pod průměr toho, co by zvládli sami. Osobně mi dává smysl 3/4 nebo 5/8 průměru HCP. Tyto varianty zohlední rozdíly, ale nezabijí šance hráčů s vyšším hendikepem. U extrémních dvojic (např. 0 + 36) může fungovat vážený průměr – třeba 60 % lepší a 40 % horší hráč, ale přiznám se, že to jsem ještě nezažil.

Ruku na srdce – je to pořád Texas Scramble. Přimlouvám se za co nejjednodušší přepočtené tabulky, i když by byly nespravedlivé (např. polovina součtu HI s omezením na 36), aby měl každý orientační představu hned. Proměnných je už tak dost: rozdílné odpaliště, různé styly hry, stavění či dropování, kdo dropuje/stavi - jen druhy hráč, nebo mohou oba,, local rules, místní znalost hřiště, neaktuální/zadržené HI skvělých hráčů nechodících na turnaje... Jeden pálí 260 carry, druhý hledá míček hned za odpalištěm, a přesto si to můžou spolu skvěle užít. Stejně jako Táta/děd plus syn/vnuk, manželé...

Postupem času jsem si to v sobě nastavil tak, že pokud je šance, měli bychom být schopni s parťákem zahrát hřiště v paru, nebo do 80 ran. Všechno pod tím je bonus. A co si z toho odneseme – to je často víc než samotný výsledek. Pokud jsem já ten lepší, tak bych se měl snažit já a být dostatečně na vyši abych povzbuzoval toho slabšího a ukázal mu, že to jde. Pokud jsem ten slabší, tak se snažit připravit skórovací šance pro toho lepšího. A hrát na jistotu pro něj a tak.

Kdybych mohl zmínit za sebe můj myšlenkový ideál, líbily by se mi Texasy na výsledek hrát s výkonnostně(HI) +-vyrovnanými dvojicemi, stejnými odpališti pro všechny a třeba kategoriemi, které výkonnostní rozdíly trochu srovnají. Ale nic takového jsem zatím nepotkal…

tak se přidám se svou zkušeností z pohledu nováčka a mou jedinou zkušeností.. za mě je tento formát úplně super pro prvni " otrkání se " s turnajem jako takovým a pro minimalizování stresu ideální . I když já byl ve stresu taky neb jsem měl to štěstí a šel ve dvojici se svou trenérkou

V Předboji se hodnotilo odečtem 1/5 ran součtu HCP ( max 36 ) .. my tedy odečítali ( 49,1 mých) max 36 + 14,6 )) / 5 = 10.12 rány ...
Ono asi v každé snaze neco zohlednit bude vzdy znevyhodnen nižší HCP odečítá méně ran ale zabava a radost ze hry je videt na každém..