Není to poprvé, co jsem se vydala na hazlovské hřiště a hned první jamka mi ukázala, kdo je tam pánem. Zkrátka, je půlená (jsem na svém).
Zpytuji svědomí, která rána byla nejhorší a proč...
Rodinná oslava? Nebo dlouhá rádoby sýrová (v reálu majonézová) bageta ve vlaku?
Nebylo to nakonec i o daleko menším pohybu z cestovních důvodů a v průběhu pobytu v zahraničí?
No, nepřálo mi počasí a hřiště mělo mouchy, uzavírám aktuální stav a přemýšlím už pouze o další jamce.
Červené odpaliště je proklatě nízko, vlajka kdesi ze obzorem.
K tomu pěkně prudký svah a tři bunkery, do kterých se míček snadno skutálí.
Když tady zahraju pěknou ránu hned z odpaliště, je velká naděje na úspěch.
A tak dnes snídám jen plátek žitného chleba zlehka namazaný avokádem, popíjím kávu a už dvacet minut jsem s nohama na šlapkách.
Takže, hlavu vzhůru... a ....
míč je ve hře.
Upraveno moderátorem:
