Tak asi svoji svatou trojici mimo golf:
1) squash
2) volejbal
3) běh
V mládí docela dlouho volejbal, pak bohužel jsem u toho nevydržel, ale láska k tomuto sportu ve mně vydržela napořád. Šestkový volejbal je pro mě jeden z nejkrásnějších sportů co znám, je v něm všechno. Napětí, strategie, důraz na spolupráci, rychlost, postřeh, týmovost. Je to nádherný sport. Dvojkovej mě nikdy tolik nezaujal. Bohužel jsem s volejbalem pak přestal - kotníky. Holt na síti ty doskoky a dopady na nohy soupeřů si v mém případě vybraly svoji daň. A v TV se na volejbal mohu dívat, ale na ženský ne, tam často trpím (nemyslím to zle, ale prostě to tak je - hrají to prostě jinak). Takže pak běh, kde naštěstí kotníky poměrně držely, nejraději to bývala desítka. To je trasa tak akorát.

K tomu průběžně fitko asi tak dvacet let, už - není to tolik vidět, taky už to nedřu, ale beru to spíš jako takovou hospodu. Jsem rád, když mám možnost tam vidět stejné tváře, pozdravit se a tak. Bohužel už skoro rok to nejde.

A podobně squash - ten hraju s parťákem cca 13 nebo 14 let, nejdříve dvakrát týdně, pak až doteď (zase až na poslední rok) jednou týdně. Vlastně pro mě ty sporty jsou nikoli o ligách, nebo vyhrát nějaké žebříčky - téměř se tohoto neúčastním, ale o tom být a mluvit s přáteli, se kterými máme společnou zábavu. Proto asi nikdy nepřekročíme už svůj výkonností stín... no a co.
