Docela jsem si o tom včera večer přemýšlel - takže za sebe výběr devítek, které mám rád:
1. Taky #
Podbořánky - to je docela zajímavé, jak jsme se na nich mnozí shodli. To je dobrá vizitka pro toto hřiště, které mě kdysi překvapilo. Vůbec jsem nečekal, že vlastně uvidím kompletní dospělou 18tku scvrknutou do devítky. Tak nějak jsem si tam připadal. Plnohodnotný zážitek prostoru.
2. #
Svratka - nějak si mě tohle hřiště hledalo, ale už mě má. Ač mu mnohé zazlívám (především ty tří pary kolem začátku a hlavně jednička mi přijde divná), tak se mi to hřiště od druhé jamky moc líbí. A ten vau efekt na trojce - to jsem na moc hřištích nezažil, když vidíte ty dvě krásné, dlouhé ferveje vedle sebe. Pravda, je to trochu výzva, když jsou lidi, ale vizuálně za hezkého počasí je to nádhera. A moc se mi líbí i pojetí horské klubovny. Mám to tam rád.
3. [HASH=629]#Bítozeves[/HASH] - protože spodní jamky v tom údolí jsou prostě krásné. Ty horní nic moc a "ble", ale ten efekt, když člověk sejde dolů, tak je najednou úplně v jiném světě. Super.
+ [HASH=1]#Hořehledy[/HASH] - ale vlastně až poslední rok či dva. Herně. Jak je to hřiště relativně "nesmyslné", tak je pořád docela dobře hratelné a díky tomu, že je domácí, tak ho znám jak své boty a dokážu na něm posoudit, jestli mi to jde, nebo ne - rozuměj: udržím se na vlastní ferveji. Především poslední dobou, kdy se díky drobným zásahům stává upravenější a hratelnější a různé "nesmyslné keře" a neprostupné křoviny postupně mizí. Myslím, že to hře prospívá.
+ [HASH=630]#NaVrších[/HASH] - tam jsem byl jednou, letos. A myslel jsem si, jak to bude vlastně hrozné. Ale myšlenka mít tři prstencové trojamky kolem klubovny ukázala, jak je to komunitně šťastný model. Asi to plynulosti hry moc nesvědčí, ale je to pecka.
Vlastně všechny devítky a hřiště, kde jsem hrál, jsou něčím vyjimečné a mám je vlastně rád - pokud se tam hrát alespoň trochu dá.
), hřiště rovinaté, kvalita celkem ok. Spíše technické hřiště a zahrál jsem tam svoje první HIO.
)
) nesmí chybět 
