Když se její reakce takhle napíše, vypadá to, že se jí to moc nezamlouvá. Opak je ale pravdou. K zhodnocení situace totiž nezasvěcenému čtenáři chybí několik základních parametrů. Tón a modulace hlasu zdánlivého oponenta, jeho výraz obličeje, způsob gestikulace, atd... Všimli jste si například, že když s vámi ten na druhé straně nechce hledat kompromis a je ochoten jít do střetu naklání hlavu dopředu jakoby k útoku . Když ale naopak hlavu jen povytáhne, popřípadě i trošku zakloní, začíná to v ní šrotovat. Kuličky bodů se přesouvají jak na pravém ruském sčotu. Seděla v klidu v křesle s hlavinkou pohodlně opřenou. A pokud je někdo opravdu zkušený pozorovatel všimne si navíc i toho, jak bělostná komiksová bublina začíná nadzdvihávat její kadeřníkem čerstvě upravené vlasy a postupně se nafukuje, až začnou být zřetelně čitelná hesla jako např.:
„Tři týdny se nebudu muset vztekat při přendavání hrnků z dřezu do myčky“
„Tři týdny nebudu muset srovnávat boty v chodbě“
„Tři týdny nebudu muset od čtvrtka do neděle koukat na tu malou televizi v ložnici“ (bystřejší pochopili, že v obýváku běží přímý přenos na Golf Channelu)
„Tři týdny nebudu u telky v obýváku, když už konečně hraje podle mýho, muset poslouchat rádoby vtipný poznámky. Bystřejší pochopili, že jde o pozprávové večery s „Modrým“ a „Růžovou“ , tedy všemi oblíbené nekonečné seriály z nemocničního prostředí. Já je fakt nemusím ale body jsou body.
„Tři týdny nebudu muset do odpadkového koše mačkat prázdný krabice od mlíka.“ To je taková moje úchylka. Nesnesu, když někdo uloží do koše nezmačkanou papírovou krabici od mléka. U nás v rodině se pije mléko hodně. Jak může proboha někdo nechápat, že když ji nezmačká, zabere ta pitomá krabice čtvrtinu koše a nebude tím pádem místo na jiné odpadky? … Asi mi to dělá naschvál, když má přebytek bodů a není si jistá, že je stačí udat dřív než se na ně zapomene. Jinak si to neumím vysvětlit.
Vrátil bych se k obsahu oné komiksové bubliny, ale neudělám to. Nejsem žádný amatér, a tak vím, že v určitý okamžik je dobré přestat číst a bublinu sfouknout nebo nechat prasknout , aby se člověk nedozvěděl, co nechtěl vědět.
Když to vše tedy shrnu a zhodnotím, myslím, že tuto kapitolu mohu uzavřít s tím, že moje milovaná žena byla z mého nápadu a plánu nadšená a já tedy mohu s klidným svědomím a nelítostným úsilím přistoupit k detailnímu plánovaní akce.
Upraveno moderátorem: