Tento článek je pro každého, kdo někdy uvažoval nebo bude uvažovat o tom, že by si doma na své zahradě vybudoval přírodní golfový green. Cílem tohoto textu je poskytnout nějaký ucelenější pohled na danou problematiku, seznámit případné zájemce se vším co je velice pravděpodobně čeká. Zároveň bych tím chtěl navázat na svůj starší článek na tomto fóru.

Také se zde snažím zúročit svoje mnohaleté zkušenosti s vybudováním a údržbou trávníku a zejména golfového greenu na vlastní zahradě. Za tu dobu jsem si postupně prošel vším možným, od opakovaného založení trávníku, po jeho údržbu a boj se všemi možnými nástrahami. Možná že to někoho odradí a někoho možná i nadchne, každopádně je to věnováno všem šílencům, kteří by se chtěli pokusit o něco podobného.

Posledních zhruba 10 let na údržbu svého greenu nahlížím samozřejmě i jako golfista. Moje snaha byla vybudovat golfový green za přijatelnou a co možná nejpřijatelnější cenu, a hlavně bez použití drahého profesionálního vybavení. V posledních letech se mi daří udržet kvalitní domácí patovací green, co se kvality týče tak minimálně srovnatelný s golfovými areály s cenou green FEE kolem 1000 Kč. Poslední roky tak nemám problém dosáhnout rychlost kolem 8,5 stopy na stimpmetru.

Článek ani zdaleka nepopíše, s čím vším jsem se muset potýkat a co vše musel řešit. Každopádně budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu.

Tak, jdeme na to. Upozorňuji, že na přečtení celého článku je potřeba asi 20 minut.
1707777512510.png


Obsahem je:
  • Úvod
  • Pořizovací náklady
  • Vřetenová sekačka
  • Založení trávníku a příprava půdy.
  • Osetím travním semenem
  • Střih trávníku, jak často
  • Zavlažování
  • Rosa = vláha zdarma
  • Hnojení trávníku
  • Rozbor půdy
  • Údržba trávníku
  • Vertikutace, grooming
  • Aerifikace
  • Křemičitý písek
  • Boj se škůdci, léčení trávníku
  • Mechy
  • Žížaly a žížalince
  • Smáčedla
  • Murphyho zákony pro trávník
  • Závěrem
  • A ještě jedna ze života

Základní otázka je: chcete mít doma přírodní patovací grýn? Ihned na začátku si musíte promyslet odpovědi na otázky:
  • Máte na domácí patovací green čas? Myšleno budete mít čas věnovat údržbě každý druhý den kolem více jak půl hodiny a jednou týdně klidně i více jak hodinu?
  • Máte dostatečné prostředky na pořízení greenové sekačky a vůbec všeho, co na založení kvalitního golfového greenu potřebujete?
  • Máte energii a chuť pustit se do takového projektu?
  • Máte na zahradě dostatečný a vhodný prostor?
Pokud jste si na všechny 4 otázky odpověděli ano, případně chcete-li si doma založit kvalitní anglický trávník, můžete číst dále.

Úvodem
V první řadě byste si měli rozmyslet, zdali do domácího greenu chcete investovat čas a peníze, ale hlavně ten čas. Bavíme se tu o pravidelné nepřerušitelné činnosti každý druhý den ve vegetační sezoně, která je v našich podmínkách střední Evropy v období březen až říjen.

Pak si musíte ujasnit, jak kvalitní green chcete. Při domácím použití bych pro začátek doporučoval putting green s výškou sečení 6 - 8 milimetrů, u této výšky trávníku je optimální stříhat 1x za 2 dny, pokud byste ale zvolili výšku sečení o něco vyšší kolem 8 milimetrů, tak je nutné stříhat jedenkrát za 2 až maximálně 3 dny. Pokud nemáte možnost nebo čas stříhat green každý den, nižší výšku než 5 mm bych důrazně nedoporučoval.

Pozn. V profesionální literatuře se dočtete o tom, že každým stříháním trávníku by nemělo být ustřihnuto stéblo delší jak třetina stávající délky stébla trávy. Z toho tedy vyplývá frekvence sečení trávníků. Např. profesionální golfové greeny na golfových hřištích, kde se výška sečení pohybuje kolem 3 až 4 milimetrů, se stříhají jedenkrát denně, v případě velkých golfových turnajů není neobvyklé stříhat greeny i dvakrát denně.

Pořizovací náklady
Pořizovací náklady nejsou nízké, ale výsledek většinou nadchne, a to nejen Vás. Já s tím mám spojený krásný zážitek, jednou u nás byla na návštěvě známá a ta se mě při pohledu na green a zahradu zeptala „Proč sis proboha na zahradu dal zelený koberec?“. Já jí odpověděl, že to není koberec a ať se jde podívat blíže. Nemusím vám popisovat to zděšení a ten úlek, když zjistila že je to pravý přírodní 😊.
1707777625893.png


Vřetenová sekačka
Nejzásadnějším nákladem na začátku a věc bez které se opravdu neobejdete je pořízení kvalitní vřetenové sekačky, která umí stříhat pod 8 mm! V případě pořízení nové se pod 30 tisíc zřejmě určitě nedostanete. Použití vřetenové sekačky je pro golfový green naprosto zásadní, vřetenovka stébla stříhá a neusekává, čímž způsobuje trávníku mnohem menší stres. Pro domácí použití lze samozřejmě použít i profesionální golfové greenové sekačky, ale pořizovací náklady jsou mnohonásobně vyšší, nemluvě o násobně vyšší ceně za servis nebo náhradní dílů.

Pro hobby greenkeepera postačí pořídit si ručně vedenou vřetenovou sekačku, osobně již 18 roků používám anglickou elektrickou vřetenovou sekačku ATCO (nově ALLET), která umožní střih trávníku výšky 6 milimetrů. Svoji první sekačku ATCO jsem pořídil v roce 2006 a zhruba před 4 lety jsem si pořídil sekačku úplně stejnou novou (starou dosud funkční využívám na náhradní díly). Používám ale oproti výchozímu nastavení 10 nožová vřetena, které umožňují jemnější střih trávníku.

images.jpg


U vřetenovky je oproti běžné sekačce potřeba počítat s pravidelným nákladem na broušení vřetene, kterou provádí pouze specializovaný servis. Náklad na nabroušení vřetene se u nás pohybuje do 2 tisíc, pokud je to včetně výměny opotřebovaného spodního nože tak kolem 4 tisíc. U mě to vychází tak, že jeden rok brousím pouze vřeteno a další rok navíc měním i opotřebovaný spodní nůž současně s broušením vřetene. Osobně mám vřetena dvě, vždy jedno nabroušené v záloze.

Pro udržování vždy ostrého vřetene (což je pro bezvadný střih potřebné) v průběhu sezóny používám takzvanou techniku lapování, což zvládne doma každý průměrný hobík za pomocí brusné pasty. Lapování je vlastně jemné broušení či ostření vřetena, spočívá v nanášení jemného brusiva na vřeteno a za pomocí otáčení vřetene proti k směru chodu dochází k doostření jak vřetena, tak i spodního nože. Toto lapování je vhodné udělat zhruba každé 2 měsíce. Udržováním ostrého secího ústrojí je nutné jednak pro nižší hluk při kosení trávníku a zároveň dochází k menšímu namáhání hřídele sekačky tedy i menšímu opotřebení stroje.

Pozn. Nepřeberné množství informací jak k vřetenovým sekačkám, k jejich broušení i lapování naleznete na internetu.

Založení trávníku a příprava půdy.
Golfový green samozřejmě můžete založit na skoro jakékoliv zahradě, tedy i na stávající hlíně, daleko lepšího výsledku ale dosáhnete vylepšením půdy pískem nebo nejlépe použitím speciálního trávníkového substrátu.

Velkou pozornost byste také měli věnovat volbě správného stanoviště pro založení greenu. Nemělo by se jednat o místo, které je delší dobu zastíněné a současně by to mělo být místo, kde dochází k cirkulaci vzduchu.

V odborné literatuře se opět dočtete že substrát pro založení trávníku by měl obsahovat velké množství křemičitého písku. Levnější a jednodušší variantou je tento křemičitý písek smíchat se stávající zeminou ideálně v poměru 3 nebo 4 ku 1. Křemičitý písek má pro trávník zásadní význam. Je tam obsažen proto, aby udělal půdu dobře propustnou a přitom vzdušnou, jílovité materiály nebo rašelina se pak postarají o zadržení vody v půdě, aby voda pouze neprotekla směrem někam dolů. K promíchání těchto materiálů se dá použít jakýkoliv elektrický nebo motorový rotavátor. Nutné je, abyste promíchání provedli dokonale a co možná nejjemněji.

Samozřejmě lze substrát založit i profesionálně, na trhu se dočtete o různých složeních substrátů, vždy je ale hlavním prvkem kvalitní křemičitý písek doplněný o rašelinu případně další komponenty typu různých jílovitých materiálů jako je například bentonit, zeolit a podobně.

Pozn. Určitě křemičitý písek nekupujte v pytlích!, jedná se o velice drahou variantu. Kvalitní křemičitý písek se dá sehnat na několika místech v České republice, chce to jen chvíli hledat. Cena 1 tuny křemičitého písku frakce 0,33 až 0,36 mm se pohybuje kolem 300 - 400 korun za tunu, pak ještě připočítat cenu za dopravu a máte to.

Vůbec není na škodu golfový green odvodnit drenážemi, to proto aby přebytečná voda měla kam odtéct.

Máme tedy připravený substrát a jdeme vytvarovat a založit green. Musíme pamatovat na to, že by na greenu neměla být bezodtoká místa, to znamená že každý green by měl být vyspádován tak, aby přebytečná povrchová voda měla kam odtéct.

V Česku je spousta firem kde si již předem připravený trávníkový substrát můžete nechat namíchat dopředu. I tato varianta se dá, ale daleko výhodněji vás vyjde si jednotlivé komponenty nakoupit samostatně a promíchat si to pěkně doma.

Osetím travním semenem
Zapomeňte na travní osivo, které dostanete běžně v obchodech typu Bauhaus, Hornbach apod. Je třeba si objednat speciální golfové osivo typu „green“ u odborného prodejce, ideální je zjistit si nejbližšího prodejce, tohoto kontaktovat a poradit se s ním jaké by bylo nejideálnější golfové osivo pro váš green. Pro založení prvního grýnu bych volil osivo tvořené z více druhů trav, například směs kostřav s menším obsahem psinečku (na golfové osivo tvořené převážně psinečkem jako začátečníci raději zapomeňte).

Osivo pak rovnoměrně rozhodíte po vyrovnaném a vytvarovaném substrátu, který už ale musí být vytvarovaný do finální podoby a uhutněný. Osivo je potřeba jemně zapravit hráběmi tak, aby bylo překryté menší vrstvou substrátu a uválet válem (případně ušlapat botou číslo 9 s hladkou podrážkou).

Po takovémto osetí a založení trávníku je pak velice dobré koupit netkanou textilií a takto osetý green touto jemnou netkanou textilií zakrýt, a to po celou dobu, než vzejdou všechny travní druhy. Jde o to, aby vám tato semínka vzklíčila dříve, než je vyzobají ptáci. Po celou dobu 2 až 3 týdnů po osetí je nutno udržovat substrát vlhký, ne však přemokřený.

Po zahájení růstu trávníku, podle mě při výšce kolem 3 až 4 cm byste měli začít stříhat na výšce kolem 15 až 20 milimetrů a tuto výšku poté postupně snižovat.

Jaké je ideální období pro založení trávníku? Trávník se doporučuje zakládat buď na jaře (ale až v období kdy už má půda 10 cm pod povrchem teplotu minimálně 8 stupňů) nebo zakládat trávník na podzim, obecně jsou podzimní výsevy kvalitnější.

Střih trávníku, jak často
Trávník stříhám vřetenovou sekačkou, která by měla být perfektně nabroušená, aby stébla trávy stříhala. Na internetu najdete spoustu videí, jak správně nabrousit svoje vřeteno. Střih trávníků provádím zhruba každé 2 dny, stříhám vždy ve 2 směrech zhruba ve tvaru písmene x, tyto směry pravidelně měním. Výhodou vřetenové sekačky je, že současně se sečením trávníků je tento trávník válen a průběžně urovnáván.

Je potřeba si uvědomit, že golfový green nesmíte nechat přerůst. Problém může nastat v případě, že odjíždíte někam v létě na dovolenou delší jak 1 týden. V tomto případě se domluvte s kamarádem, že vám v polovině týdne green postříhá. Já sám mám vyzkoušené, že v těchto extrémních situacích sečení zhruba po 5 dnech sice způsobí trávníku silný stres, ale následnou údržbou se to dá všechno během 14 dní spravit.

Pozn. Opět se dočtete v odborné literatuře, že greeny lze při absenci údržby zachránit zhruba do 10 až 14 dnů od posledního stříhání. Pokud na green 14 dní nesáhnete, tak poté máte jedinou možnost, a to založit ho kompletně znova.

Další údržba trávníku
Založit a oset golfový green je však to nejjednodušší. Daleko složitější je posléze tento golfový green udržovat dlouhodobě zdravý. Zpočátku green pouze stříháte, zavlažujte a hnojíte. Časem je pak potřeba přidat ještě další úkony jako je například prořezávání, pročesávání, obecně provzdušňování trávníku, aerifikace a pískování greenu.

Zavlažování

Platí několik základních pravidel. Nezačít zalévat na jaře moc brzo, je lepší zalévat trávník většími dávkami méně často. Krátkodobé sucho totiž trávníku prospívá, v období sucha totiž kořeny hledají vlhkost v půdě pod sebou a mají tendenci se prohlubovat, lépe tedy pak odolávají krátkodobým teplotním rozdílům.

Kropení trávníku by nemělo být pravidelné, ale mělo by se řídit podle aktuální vlhkosti půdy. Dnes už existují i inteligentní zavlažovací systémy se sondami, které si zálivku řídí podle aktuální vlhkosti půdy nebo podle srážek. Pro naši potřebu se dá za celkem směšné peníze pořídit zapichovací orientační vlhkoměr.

Green je optimální zalévat dvakrát až třikrát týdně, v průběhu horkého léta je zavlažování častější. Optimální je zalévat v noci, ale už ne po rozednění, abych zbytečně neprodlužoval dobu, kdy bude trávník vlhký (platí, že vlhkost = zvýšená možnost zasažení trávníku například plísněmi nebo mechem). Podle mého názoru lze zalévat i přes den na suchý trávník, klidně i za horkého poledního slunce, kvalitnímu trávníku to neublíží. Vyvaroval bych se ale provádění závlahy navečer, kdy následně hrozí, že bude padat rosa.

Osobně zavlažuji mechanickým úsekovým postřikovačem. Výhodou je to, že můžu snadno volit různé výseče, zastíněná místa zavlažuji méně, naopak sluncem exponovaná místa (hlavně v létě) více. Samozřejmostí je vlastní studna a velký rezervoár na dešťovou vodu

Rosa = vláha zdarma
Každé ráno, když je na trávníku rosa, tak je optimální tuto rosu strhnout ještě před tím, než se stihne odpařit a stáhnout ji tak ke kořenům. Má to 2 důvody, za prvé je rosa kvalitní živinou zdarma, za druhé odstraněním rosy snížím dobu, po kterou je trávník vlhký, vlhkost = trávník je náchylnější různým onemocněním.

Tuto činnost provádím v případě potřeby každý den ráno, pokud najdu čas. Pro stržení rosy používám nivelační bránu.

Hnojení trávníku
Váš trávník potřebuje po dobu vegetace (březen až říjen) pravidelný přísun živin. Nároky na složení živin se ale v průběhu roku mění. Na jaře jsou to hnojiva s vysokým obsahem dusíku (N), přes období vegetace je to hnojivo s vyrovnaným obsahem všech prvků N, draslík (K) a fosfor (P). V období, kdy zažívá trávník největší stres, což jsou horké letní měsíce a období zimy je potřeba přidávat K pro zvýšení odolnosti, na podzim jsou to pak hnojiva se sníženým obsahem N a P, ale s vysokým obsahem K (prevence proti plísni sněžné).

Dnes máte na výběr nepřeberné množství hnojiv ať už organických nebo umělých. Já osobně volím ve vodě rozpustná hnojiva Kristalon, které nakupuji po 25 kg pytlích. Výhodou těchto rozpustných hnojiv je to, že při aplikaci nehrozí spálení trávníku, a to ani v horkém létě. Běžně dostupná granulovaná hnojiva pro golfový green nejsou vhodná, kvůli velikosti granulek a riziku spálení trávníku při aplikaci.

Mě osobně se osvědčilo hnojit častěji s menšími dávkami. Pro hnojení trávníku je dobré si založit celoroční plán hnojení. Jednak si dopředu můžu zajistit potřebné množství hnojiva a nemůžu pak trávník přehnojit, mám přehled kdy jsem aplikoval jakou dávku.

Posledních 10 roků se řídím zhruba tímto schématem:

březen až duben 40 gramů hnojiva / m2 NPK 24-8-8

květen 35 gramů hnojiva / m2 NPK 20-6-20

červen až červenec 30 gramů hnojiva / m2 NPK 14-6-20 + samostatně K2O

srpen až září 35 gramů hnojiva / m2 NPK 20-6-20

říjen až listopad 35 gramů hnojiva / m2 NPK 6-12-36 + samostatně K2O

rozbor půdy
Rozbor půdy by měl předcházet vytvoření plánu hnojení. Trávníkový substrát by měl mít optimální pH 5,5 – 6,5. Vyšší nebo naopak nižší pH než je optimální může způsobit špatný příjem živin zejména hnojiva a nebo naopak přispívat rozvoji plevelů, mechů nebo chorob.

Osobně jsem nikdy rozbor půdy nedělal, jediné co si jedenkrát za 2 roky zkontroluji je pH půdy. Pokud potřebujete půdu okyselit vhodná jsou kyselá hnojiva nebo například síran železnatý nebo síran draselný kterým současně dodáte do půdy i ten potřebný draslík. Pokud máte naopak půdu velice kyselou a potřebujete ji srovnat na potřebné pH dá se použít mletý dolomitický vápenec.

Údržba trávníku - Vertikutace, grooming, pískování a aerifikace
Je potřeba si uvědomit, že green se pouze nestříhá, nehnojí a nezavlažuje, ale provádí se tam mnohem více různých úkonů. Těmi nejčastějšími jsou vertikutace (prořezávání), aerifikace (plné hroty, duté hroty), pískování, vyčesávání (grooming), potlačení mechu, léčení různých plísní, nemocí nebo například boj s živočišnými škůdci (žížaly, larvy a požerkový hmyz, apod.)

Nejčastějšími úkony jsou vertikutace neboli prořezávání, případně grooming a aerifikace, s následnou aplikací a zapravením křemičitého písku.

Vertikutace a aerifikace slouží ke zlepšení propustnosti vody do půdy a aby se zálivka dostala ke kořenům, zároveň aby se ke kořenům dostal vzduch a trávník mohl dýchat. Grooming je taková jemnější verze vertikutace, kdy prořezávám pouze polehlá travní stébla tak, aby rostla vzpřímeně nahoru a neodnožovala do stran, green Vám pak krásně zhoustne).

Vertikutace nebo grooming provádím:
  • Na jaře do hloubky 2 cm (někdy na konci dubna provedu hloubkovou vertikutaci s následným zapískováním, pískem jsou zapraveny vytvořené drážky po prořezání),
  • Na začátku léta do hloubky 1 cm (pouze lehké proříznutí horního drnu bez následného zapískování),
  • Na podzim do hloubky 1 cm,
  • V průběhu celé sezony každých zhruba 14 dní provádím Grooming do hloubky 0 cm.
Pro vertikutaci i grooming používám běžně dostupný vertikutátor AL-CO, který seženete ve všech možných hobby marketech.

Aerifikace provádím plnými hroty nebo dutými hroty.

Aerifikaci dutými hroty provádím zejména na podzim, prostor po dutých hrotech je poté potřeba ihned zaplnit křemičitým pískem. Pro aerifikaci dutými hroty používám speciální vidle s dutými hroty, které se prodávají s různým průměrem hrotů od 8 do v 16 milimetrů.

Aerifikaci plnými hroty provádím vždy na jaře a poté i v průběhu léta, klasickými vidlemi. Po aerifikaci plnými hroty následné pískování nevyužívám.

56908036840327712945_original_12608494-provzdusnovaci-vidle-na-travnik-s-dutymi-hroty-aerifika...jpg


Křemičitý písek
Používám vždy v návaznosti na provedenou vertikutaci nebo aerifikaci. Používám výhradně praný křemičitý ostrohranný písek frakce 0,33 až 0,36 z pískovny dolní Lhota u Blanska. Pro zapravení písku je ideální nivelační brána nebo zátažná síť, kterou budou znát tenisté, hrající na antuce, případně silniční koště.

Občas (zhruba tak 1 x za 4 týdny) provedu i tzv. topdressing. Jedná se o rozmetání malé vrstvy písku tak, aby zapadala mezi stébla (při spotřebě tak do jednoho litru/m2).

Boj se škůdci, léčení trávníku
Z počátku to neřešíte ale časem se na trávníku mohou objevit různé plísňové nebo houbové choroby, živočišní škůdci, mechy a podobně. Tato problematika je velice obsáhlá a nemá smysl se o všem podrobně rozepisovat. Zde si dovolím odkázat na níže uvedené stránky:

Choroby trávníků (chorobytravniku.cz)

Níže popíšu jen to, s čím mám největší zkušenosti.

Mechy
U tohoto problému se zastavím. Proti mechům v trávníku se obecně bojuje těžce. V první řadě je třeba pochopit proč mechy v trávníku rostou a tyto příčiny je potřeba odstranit. Mechy se objevují tam, kde máte úplně nebo částečně zastíněné plochy, v místech kde nedochází k cirkulaci vzduchu, moc kyselá půdu, nedostatek živin (převážně málo N), moc utužená půda nebo prostě vlhčí stanoviště (některé tyto faktory můžete pozitivně ovlivnit, což je fajn). Stejně tak rozvoji mechu napomáhá nízké sečení, což ale chceme.

Proti mechům se dá bojovat odstraněním výše uvedených příčin. Pokud už v trávníku mechy máte, pak už jen chemicky nebo mechanicky.

Prostředků pro chemické odstranění mechů poslední dobou výrazně ubylo. Z toho co zůstalo dovoleno, já osobně nejvíce používám síran železnatý neboli zelenou skalici. Je levná a relativně dobře dostupná, aplikuji ji vždy postřikem na list. Nesmí se aplikovat na přímém slunci (hrozí spálení listů), stejně tak se nemá aplikovat těsně před zálivkou nebo deštěm – pak to ztrácí význam. Existuje ale i spousta různých dalších přípravků, které naleznete na specializovaných e-shopech. Požití skalice ale vychází cenově nejdostupněji. Po použití skalice mech do několika dní odumře a je potřeba ho mechanicky odstranit.

Mechanickou cestou pro odstranění mechů je pravidelné prořezávání a pískování trávníku, případně vyčesávání mechů z trávníku. Prostě se snažíte odstranit povrchové utužení travního drnu, případně umožnit vodě, aby co nejrychleji vsákla ke kořenům a nezdržovala se na povrchu. Pomáhá i pravidelné stírání rosy.

Žížaly a žížalince
Problém s výměšky žížal na povrchu patovacího greenu máme zejména na greenech založených na hlíně nebo na hlinitých substrátech. Jedná se pouze o estetický problém. Tady je ale potřeba si uvědomit, že žížaly jsou pro správný půdní život velice prospěšné. Nechceme je tedy zlikvidovat, ale potřebujeme je potlačit tak, aby nám nevylézaly na povrch. Toho docílíme jednak pravidelným pískováním trávníku, přece jenom jim ostrý křemičitý písek tolik nechutná. A nebo existují různé odpuzovače na bázi rostlinných olejů a podobně, které ale musíme aplikovat pravidelně na povrch, což se samozřejmě prodraží.

Smáčedla
Smáčedla jsou potřebná tam, kde je trávníkový substrát nepropustný pro vodu. Jedná se o důsledek zejména houbových chorob, které díky svým podpovrchovým vazbám způsobují nepropustnost půdy. Pozná se to tak, že přestože trávník zaléváte, tak se tato voda nevsakuje a stéká vám po povrchu. V tomto případě je nutné provést aerifikaci a pokud ani aerifikace trávníku nepomůže, odstranit nepropustnost půdy aplikací půdního smáčedla. Smáčedla používáte výhradně nebo skoro výhradně pouze na greenech založených na písčitých substrátech nebo na substrátech s vysokým obsahem písku. Smáčedla fungují tak, že napomáhají udržet vodu ve vegetační vrstvě. Současně smáčedla dokážou snížit celkovou spotřebu vody pro zalévání trávníků.

Murphyho zákony pro trávník
  • pokud Vám nějaký přípravek na něco začne skvěle fungovat tak se spolehněte, že ho brzy EU zakáže,
  • pokud vypadá green dokonale jak nikdy, tak se spolehněte že do týdne budete řešit nějaký problém
Závěrem
  • je to cesta,
  • je to koníček,
  • jsem otrokem,
  • je to neustálý boj s matkou přírodou,
  • je to prospěšná fyzická aktivita,
  • zelená barva uklidňuje,
  • je to nádhera,
  • je to krása,
  • je to dokonalý!
A ještě jedna ze života:
…. sousedka: „táto, pojď se podívat, von už zase zametá ten trávník“, a moje žena na to „ale doma do ruky mop neveme“ …
  • 127783_127783-1-elektricky-vertikutator-al-ko-combi-care-36-e-comfort.jpg
    127783_127783-1-elektricky-vertikutator-al-ko-combi-care-36-e-comfort.jpg
    30,3 KB · Zobrazení: 30