Jeje těch by bylo! Lehce bych vyjmenoval 10 a po kratším přemýšlení určitě dalších 10.

A tak to omezím na hřiště, která jsem hrál aspoň více než 10 x:
Jednoznačná jednička je číslo 15 na Ypsilonce. Donedávna jsem měl na ní pouze jeden více méně náhodný par. Přesně si pamatuju moji první hru na ní ( pravda, byl jsem zelenáč

), vykouzlil jsem tam luxusní šestipat - návrt byl uprostřed greenu. Obvykle jsem maximálně spokojen, když tam zahraju dvě rány nad par. Rána z týčka musí být přesná a dostatečně dlouhá, ale ne moc, aby se míček nedostal do rokle. Druhá rána přes to údolí s břízou uprostřed, se mi většinou nepovede, mám to už v hlavě a i když se zadaří, tak ta třetí do greenu, který je mělký, skloněný a obklopený bunkery taky není zrovna lehká. No a patování? Viz. výše: no coment.

Dvojka je další patnáctka, která je "ozdobou" Mladé Boleslavi. Tady jsem určitě par ještě nikdy nezahrál. Dostat se na green v regulaci je pro mě nesmysl, navíc skoro vždycky tady fouká proti a borovice už taky nepřipomínají kleč v Krkonoších!

Ideálně to chce tři skvostné rány po fw a chip k tyči, což se mi na tomto monstru jěště nepodařilo.
Třetí jamka už se mi vybírá těžko. Nemám v lásce dlouhé třípary a čtyřpary a to bez ohledu, co se vyskytuje okolo nich. Takže volím Mstětice 13.
Ale musím zdůraznit, že všechny tyto tři jamky mám rád a pokaždé se na ně těším!
