- Jméno
- Zdeněk
- Přijmení
- Valehrach
- Klub
- GC Brno
- HI (HCP)
- 11,7
Krásný dej přeji všem,
vždy je dobré se v nové společnosti představit, tak tomu tak učiním i zde
Jak už název napovídá, mým domovem je jižní Morava, konkrétně Brno. Golf mne lákal již mnoho let, ale jak spousta z Vás zná i osobně, stále bylo vícero lákadel a člověk se ne a ne rozhoupat k tomu, jej aspoň vyzkoušet.
Tak dlouho jsem si představoval, jak asi ten golf musí být krásný sport, až jsem na něj zapomněl. Ale osud tomu chtěl, abych této hře totálně propadl a tak mi do cesty přivedl trenéra - aniž bych jej jakkoliv hledal - no to už opravdu nešlo odolat.
V loni začátkem léta, jsme s přítelkyní a naším tehdy 9 letým hochem vyrazili na první ochutnávku golfu - daný trenér nám slíbil hodinu zdarma a to se jen tak neodmítá. Zcela neznalí golfového prostředí jsme tedy vyrazili na Kšírovku - tréninkové centrum, které mám 5 minut pomalé chůze z práce, ale stejně jsem tam nikdy nebyl - nechat se golfově vzdělat.
Nutno podotknout, že naše očekávání nebylo nijak velké, ale stačil jeden odpal - rozuměj: míček poskočil, tedy změnil pozici z bodu A do pozice někde předemnou a to vzduchem - a v tu chvíli se ze mne stal PACIENT
Následně jsme po pár dalších návštěvách, kdy jsme bez zranění sebe i kohokoliv v naší blízkosti, uznali že toto může být náš rodinný sport. Domluvili jsme se s dotyčným trenérem na trénincích a následně v polovině srpna udělali i ZK. Následně již nic nebránilo tomu se vrhnout se opravdová hřiště. Jak si asi všichni dokážete představit začátky na hřištích - tedy srážka s realitou, prostě driving není hřiště - odpovídali naší kvalitě hry. A nejen kvalitě hry, zejména má v jakékoliv situaci až zenově klidná duše a mysl (snad to nebude číst moje žena) , kterou jen tak nic nerozhází byla v tu chvílí totálně v troskách. Uhlídat sebe, návaly zklamání z divných ran, které jsem do té doby u sebe neviděl s diskuzí nad golfovými pravidly, zdržováním, hledáním dalšího odpaliště, hledáním své ženy, kluka, míčků dalo opravdu zabrat. Po tomto zážitku pln pochopení golfu, nalezení mentální vyrovnanosti, jsme vyrazili do Prahy okusit tamější hřiště jménem Motol. Znalým tohoto hřiště jistě nemusím jakkoliv naznačovat, jak nejspíše i zde má hra a má věčně klidná mysl vypadala. Pokud si dobře pamatuji na fairwayi jsem skončil snad jen na poslední jamce, jinak jsem navštívil a pozdravil asi všechny stromy a lesy v okolí.
Ale ani to nezlomila moji touhu kráčet po zeleném pažitu s golfovými holemi a hrát heroické rány. Loňskou sezónu jsme zakončili prodlouženým víkendem na Lipinách. Krásné hřiště ve skvělé formě - zde už našla klid nejen má mysl, ale i má žena. Přeci jen někdy to na hřišti musí vytrpět se mnou
Na začátku tohoto roku jsem se více zaměřil na samotný trénink - trenéra zatím od ZK nevyužívám - a také na poznávání dalších a dalších hřišť, která by byla vhodná i pro hru s naším mladým golfistou. Letos jsem stihl navštívit 9 hřišť z toho dvě na Slovensku. Na některých jsem hrál i vícekrát, takže her bylo podstatně více než jen 9 Zde bych rád uvedl, že všude jezdím vlakem, takže až potkáte nějakého magora, jak jede vlakem s obřím bagem plným holí a nebo se snaží z nějakého vystoupit, nejspíše to budu já. A není to tím, že bych byl chudý golfista jen rád cestuji a aktuálně auto až tak nepotřebujeme, jelikož žijeme a pracujeme přímo ve městě a tam auto člověk fakt nevyužije.
Jelikož mé HCP číslo bylo 54 a jsem od přírody jemně soutěživý, rozhodl jsem se poměřit síly také na nějakém tom turnaji. Byly letos pouze dva, ale nutno uznat, že jsem si oba velmi užil. První byl na Kaskádě, kde jsme všichni škrtali jamky, jak křížovky - bylo to chvíli po profi turnajích a nastavení hřiště, zejména absence semirafů a takových rafů, kdy by člověk těžko hledal i svoji botu, natož aby při zázraku zvaném ,,nalezení svého míčku" a následně jej na 8x dostal do pozice o 30 cm blíže jamce - nicméně i tak to byla zábava. Zde jsem skončil na druhém místě, ale HCP se nikam nepohlo Další turnaj následoval cca za měsíc ve Slavkově, kde jsem již skončil na bedně a to na té nejvyšší a HCP šlo v tu ránu hned na 32. Další turnaje jsem letos již bohužel nezvládl. Tak uvidíme co přinese příští rok.
Pokud jste dočetli až sem, tak si toho vážím - nějak jsem se s tím psaním rozjel
Ať Vás krásné rány provází
vždy je dobré se v nové společnosti představit, tak tomu tak učiním i zde
Jak už název napovídá, mým domovem je jižní Morava, konkrétně Brno. Golf mne lákal již mnoho let, ale jak spousta z Vás zná i osobně, stále bylo vícero lákadel a člověk se ne a ne rozhoupat k tomu, jej aspoň vyzkoušet. Tak dlouho jsem si představoval, jak asi ten golf musí být krásný sport, až jsem na něj zapomněl. Ale osud tomu chtěl, abych této hře totálně propadl a tak mi do cesty přivedl trenéra - aniž bych jej jakkoliv hledal - no to už opravdu nešlo odolat.
V loni začátkem léta, jsme s přítelkyní a naším tehdy 9 letým hochem vyrazili na první ochutnávku golfu - daný trenér nám slíbil hodinu zdarma a to se jen tak neodmítá. Zcela neznalí golfového prostředí jsme tedy vyrazili na Kšírovku - tréninkové centrum, které mám 5 minut pomalé chůze z práce, ale stejně jsem tam nikdy nebyl - nechat se golfově vzdělat.
Nutno podotknout, že naše očekávání nebylo nijak velké, ale stačil jeden odpal - rozuměj: míček poskočil, tedy změnil pozici z bodu A do pozice někde předemnou a to vzduchem - a v tu chvíli se ze mne stal PACIENT
Následně jsme po pár dalších návštěvách, kdy jsme bez zranění sebe i kohokoliv v naší blízkosti, uznali že toto může být náš rodinný sport. Domluvili jsme se s dotyčným trenérem na trénincích a následně v polovině srpna udělali i ZK. Následně již nic nebránilo tomu se vrhnout se opravdová hřiště. Jak si asi všichni dokážete představit začátky na hřištích - tedy srážka s realitou, prostě driving není hřiště - odpovídali naší kvalitě hry. A nejen kvalitě hry, zejména má v jakékoliv situaci až zenově klidná duše a mysl (snad to nebude číst moje žena) , kterou jen tak nic nerozhází byla v tu chvílí totálně v troskách. Uhlídat sebe, návaly zklamání z divných ran, které jsem do té doby u sebe neviděl s diskuzí nad golfovými pravidly, zdržováním, hledáním dalšího odpaliště, hledáním své ženy, kluka, míčků dalo opravdu zabrat. Po tomto zážitku pln pochopení golfu, nalezení mentální vyrovnanosti, jsme vyrazili do Prahy okusit tamější hřiště jménem Motol. Znalým tohoto hřiště jistě nemusím jakkoliv naznačovat, jak nejspíše i zde má hra a má věčně klidná mysl vypadala. Pokud si dobře pamatuji na fairwayi jsem skončil snad jen na poslední jamce, jinak jsem navštívil a pozdravil asi všechny stromy a lesy v okolí.
Ale ani to nezlomila moji touhu kráčet po zeleném pažitu s golfovými holemi a hrát heroické rány. Loňskou sezónu jsme zakončili prodlouženým víkendem na Lipinách. Krásné hřiště ve skvělé formě - zde už našla klid nejen má mysl, ale i má žena. Přeci jen někdy to na hřišti musí vytrpět se mnou
Na začátku tohoto roku jsem se více zaměřil na samotný trénink - trenéra zatím od ZK nevyužívám - a také na poznávání dalších a dalších hřišť, která by byla vhodná i pro hru s naším mladým golfistou. Letos jsem stihl navštívit 9 hřišť z toho dvě na Slovensku. Na některých jsem hrál i vícekrát, takže her bylo podstatně více než jen 9
Zde bych rád uvedl, že všude jezdím vlakem, takže až potkáte nějakého magora, jak jede vlakem s obřím bagem plným holí a nebo se snaží z nějakého vystoupit, nejspíše to budu já. A není to tím, že bych byl chudý golfista jen rád cestuji a aktuálně auto až tak nepotřebujeme, jelikož žijeme a pracujeme přímo ve městě a tam auto člověk fakt nevyužije. Jelikož mé HCP číslo bylo 54 a jsem od přírody jemně soutěživý, rozhodl jsem se poměřit síly také na nějakém tom turnaji. Byly letos pouze dva, ale nutno uznat, že jsem si oba velmi užil. První byl na Kaskádě, kde jsme všichni škrtali jamky, jak křížovky - bylo to chvíli po profi turnajích a nastavení hřiště, zejména absence semirafů a takových rafů, kdy by člověk těžko hledal i svoji botu, natož aby při zázraku zvaném ,,nalezení svého míčku" a následně jej na 8x dostal do pozice o 30 cm blíže jamce - nicméně i tak to byla zábava. Zde jsem skončil na druhém místě, ale HCP se nikam nepohlo
Další turnaj následoval cca za měsíc ve Slavkově, kde jsem již skončil na bedně a to na té nejvyšší a HCP šlo v tu ránu hned na 32. Další turnaje jsem letos již bohužel nezvládl. Tak uvidíme co přinese příští rok.Pokud jste dočetli až sem, tak si toho vážím - nějak jsem se s tím psaním rozjel
Ať Vás krásné rány provází
