Jak dohrát špatnou hru?

Kamarád mi poměrně nedávno položil otázku, jak se vyrovnat s hrou, kdy mi nic nejde. Kdy jsme byl natěšený, že vše se bude dařit, a jak si užiju prima den na golfu, ale prostě ne a ne se trefit do míčku. Úplně nevím, proč se ptal zrovna mě, kdy se nepovažuji zrovna za experta, že bych se stoickým klidem zvládal své neúspěchy... i když možná ano, zpravidla nekřičím, spíše postupně rezignuji. Co bych mu tak poradil... slíbil jsem mu, že se nakonec na toto zeptám tady na Jamce, jak kdo přistupujete ke dni, kdy vám na golfu nic nejde. A jestli máte nějaké osvědčené tipy, jak si i tak hru užít? Nebo je lepší to rovnou zabalit a jít do auta... a nechat si to na příště? Jaký je na to ten Váš recept? Máte nějakou takovouto i praktickou vzpomínku z poslední doby?

Těch vzpomínek mám... ale nikdy jsem se nesebral a nešel domů. To pouze v případě, že už jsem neměl jediný míček, kterým bych hrál. Vím, že by mě to večeř štvalo mnohem více, než když se mi nedaří, ale přetrpím to. Prostě jdu na golf a i když to nejde, tak hraju. Vím, že to někdy zase půjde, možná ne ještě ten den, ale jiný ano. Protože zároveň vím, že ta rána tam je a že ji umím. Mám tendenci v sobě pocity dusit a moc je neprojevovat, takže se spíše uzavřu, rezignuji na dobrý výsledek a začnu hrát tréninkově. Třeba si odpálím i více míčů najednou, když mám ten prostor, přestanu rány počítat, přestanu puttovat a spíše se snažím o rány, které mě potěší.

Po pravdě řečeno tohle neznám. Hraji pokaždé prakticky vyrovnaně. Když pár ran pokazím, tak dalších pár je zase dobrých a tak to jde jako na sinusoidě. Celkový výsledek pak na 9 nebo 18 jamek je u mne dosti podobný (žádné razantní výkyvy). Proto také ze hřiště nikdy neodcházím úplně zklamaný, bo si pořád prostě hraju tak nějak to svoje.
Je to u mne dost i o koncentraci a uvolnění. Když pár ran pokazím, tak hned checknu chybu (uvolním se, koncentruji ....) a jedu lépe. Pak zase třeba polevím a rozsypu se a takhle to jde tak nějak dokola. Příklad: když hodím 2 krtky po sobě, tak mi dojde že např. při nápřahu jdu tělem dozadu a vím co s tím mám dělat ... atd.
Vesměs ale statisticky můžu říci, že na prvních jamkách mám mírně horší výsledky než na zbytku (asi než se rozehraju, uklidním - prostě nevím).
Ideální by bylo u mne začínat až na 4. jamce .

No konečně téma kterému stoprocentně rozumím.Tak se bez obav mohu zapojit do diskuze Letos se mi podařilo zahrát několik soutěžních i tréninkových kol totálně na šrot Dokonce jedné takové hře byl přítomen Saša @Sauron . Můj golfový parťák Míla byl u těch zbylých kol. Každý z nás je jiné povahy a s jakýmikoli nezdary se vyrovnáváme rozdílně. Já jsem v jádru velmi klidný člověk který se dokáže neskutečně vytočit a používat sprostá a vulgární slova ve všech možných jazycích. Ale na golfu je to o 90 procent jiné. Tuto neskutečnou hru miluji,a tak se snažím býti co nejvíc pozitivně naladěn.Pokud mám na hřišti den blbec,tak se ze mne stane takovej malej flegmoušek Snažím se užívat hru mých spoluhráčů a radovat se z každé povedené rány.Stále si po pokažených ranách říkám,že hrát golf docela umím a toto je jenom ukázka toho,že bez trénování to lepší nebude.Naštěstí po takových prasečích hrách se vyklidním na terase s kamarády u nějakého drinku,který je samozřejmně na mne, protože jsem v jamkovce prohrál Golf je nádherný sport,který nás dokáže při každé hře překvapit svojí rozmanitostí úderů,o kterých jsme neměli ani tušení,že je umíme zahrát.

Záleží co přesně nejde. Když jen něco a někdy, tak si to hřiště rozdělím na menší díly a dám si k nim nějakou výzvu. Celkové skóre samozřejmě padá. Pokud kazím hodně, tak první devítku obejdu v tréninkovém režimu a začnu se zase soustředit na celkové skóre druhé devítky. A pokud mně to nejde ani tam, tak si řeknu, že je pořád lepší mít špatný den na golfu než dobrý den v práci.

Musel jsem se naučit hrát dobře, jinak bych přišel o ledviny

Kazdopadne vzdycky dohrat a brat to jako trenink (i mentalni). Vetsinou se pak dostavi pro nas stredni hcp treba par parů za sebou (zejmena, kdyz uz hrajeme tak, ze o nic nejde) a vysledek je prekvapive nakonec dobry - to se mi stava na turnaji docela casto, zacnu spatne, pak uz to beru tak, ze to aspon nejak dohraju a vysledek je nakonec vetsinou jen mirne horsi nez ocekavani (treba 30-34 stbl) a to i pres uplne zkazeny zacatek zase neni takova hruza. Mam spis opacny problem - jak udrzet kvalitu, kdyz zacnu dobre a jak nemyslet na to, co bych mohl po vybornem zacatku uhrat.