Nové
  • Prohlížíte si 19.jamku jako neregistrovaný uživatel s omezeným přístupem.
    Pro vytvoření nových témat, přístupu do neveřejných částí fóra, možností reakcí atp. se zdarma zaregistrujte nebo se přihlašte.

Shaft - skutečné tajemství hole

Michal Prokop

Člen fóra
Většina hráčů při hodnocení a výběru golfových holí směřuje svou pozornost hlavně na výběr golfové hole jako celku. Při výběru padají především názvy výrobců jako Titleist, Mizuno, Ping a dalších a hráči se snaží vybrat pro něj ty nejlepší. Jenže zmínění výrobci na holích zpravidla přímo vyrábějí pouze hlavu hole, jejíž volba ovlivňuje celkový herní výsledek vybraného produktu jen z části. Je samozřejmě velmi důležité, aby hlava byla kvalitně zpracovaná a z těch nejvhodnějších materiálů, ale v tomto segmentu jsou si většinou značkoví výrobci velmi rovni.

Vhodnou hůl pro konkrétního hráče udělá především až správný výběr shaftu. To však stále hodně hráčů zanedbává. A tak si nakonec mohou vybrat sice kvalitní značku holí, ale díky následné špatné volbě shaftu si ve finále odnesou třeba i úplně nevhodné vybavení. K tomu, aby se to nestalo, by Vám měl pomoci, krátký seriál článků, kde se pokusíme objasnit veškerá tajemství, která se za správným výběrem shaftu skrývají. V našem prvním díle začneme úplně základním rozdělením shaftů, které zná asi každý. Sice, že máme grafitové a ocelové shafty. Možná si řeknete, že řešit a zdlouhavě popisovat toto rozdělení je zbytečné a banální, ale není tomu tak. Právě zde se často můžete setkat s nejvíce polopravdami a mýty proč si vybrat ten nebo ten. Tak je pojďme vyvrátit.

Ocelové shafty se dnes instalují výhradně na železa. Je pravdou, že se v minulosti používaly ocelové shafty hojněji i na dřeva a dají se na ně koupit dodnes, nicméně v konkurenci stovek různých typů grafitových shaftů toho už téměř nikdo nevyužívá. Grafitové shafty se pak využívají na všechny hole – dřeva, hybridy železa a dokonce i puttery (viz obr 1).

1-1.jpg
Obr. 1: UST Frequency Filtered Putter Shaft

ROZDÍLY MEZI GRAFITEM A OCELÍ

Zásadní rozdíly mezi grafitem a ocelí jsou dva. Za prvé se dá u grafitu docílit mnohem nižší celkové hmotnosti shaftu a tím pádem i pružnosti. Z tohoto důvodu se instalují zejména na dětské, dámské a seniorské hole, protože vyšší pružnost pomůže přidat vzdálenost hráčům, kteří nemají silný a rychlý švih. Druhým zásadním rozdílem je mnohem vyšší schopnost grafitového shaftu tlumit nepříjemné vibrace, které se z hlavy hole přenáší skrz shaft do rukou, ramen a zad hráče. V případě bolestí zad, tenisového lokte, a dalších problémů v těchto oblastech těla, tak bývá lepší sáhnout po grafitu. Abychom však byli přesní, je třeba dodat, že i u ocelových shaftů lze alespoň z části nepříjemným vibracím zamezit. K tomu je určen tzv. Sensicore – dlouhá tyčka omotaná spirálou z polymerového materiálu se instaluje dovnitř shaftu a dokáže pobrat až 70% vibrací (viz obr 2).

1-2.jpg
Obr. 2: sensicore - antivibrační vložka do shaftu

Nelze však instalovat do všech typů shaftů. U lehkých typů shaftů (cca pod 90–100g) s tenkou stěnou hrozí s použitím Sensicoru, při dlouhodobém používání, zlomení shaftu. Ve finále je pak ještě nutno dodat, že a od takové vibrace z „dobře provedené“ topinky vám nepomůže samozřejmě nic.

KTERÝ Z NICH JE LEPŠÍ?

Vraťme se ale ještě k samotným rozdílům. Hodně hráčů dnes sdílí myšlenku, že s grafitovými shafty jsou rány delší, ale naopak méně přesné. A právě toto je jedna z dalších mystifikací. Je samozřejmé, že když si rychlý švihák vezme do ruky například dámský pružný shaft, tak bude zákonitě delší. Na druhou stranu zjevně nebude ovládat správný bod zásahu míče ve švihu, protože shaft se bude příliš ohýbat a impakt nebude kontrolovatelný, čímž se snižuje přesnost. Ale i pro opravdu velké šviháky se dnes vyrábí grafitové shafty, dokonce s vlastnostmi a kvalitou, která se vyrovná, nebo dokonce předčí mnohé ocelové shafty, jim určené. Použití takového kvalitního grafitového shaftu pak na ztrátu přesnosti nebude mít samozřejmě jakýkoliv vliv. Jinak řečeno, i grafit může hrát kdokoliv – od dítěte po profesionála, každému je určen ale jiný, tak aby přesně seděl. Problémem s tímto spojeným však je, že především shafty z kategorie pro „šviháky“ moc výrobců holí na svých produktech nenabízí a když už ano, tak povětšinou za velmi vysokou cenu, kterou je jen málokdo ochoten akceptovat (viz obr 3).

1-3.jpg
Obr 3: Matrix Ozik Program F15 - zástupce kvalitních grafitových shaftů na železa určených pro sportovní golfisty. Cena Cca 2700 Kč/ks!

Kvalita grafitových shaftů je totiž velmi různorodá a dá se v mnohém ošidit v rámci úspor. Šidí se především na použitém materiálu, počtu grafitových vrstev v shaftu, atd. Taková „úspora“ má většinou za následek nekonzistencí chování shaftu, která se pak na rozptylu samozřejmě dokáže projevit. Na drtivé většině holí v základní konfiguraci s výchozím grafitovým shaftem, tak příliš kvality nenaleznete. Nemusí to ale znamenat, že pro rekreační hru nebudou dostačující. Výkonnostní hráči je však neocení a budou muset kvalitu hledat jinde a také za ni náležitě zaplatit.

ATYPICKÉ SHAFTY

Pro doplnění výše uvedeného můžeme ještě zmínit shafty atypické, kam spadají tzv. half-and-half shafty. Zde je tvořena horní polovina shaftu z grafitu a spodní z oceli. Ještě v nedávné minulosti je bylo možno pořídit například na železa Wilson, kde se však s přílišným úspěchem nesetkaly. Velkou výhodu však přinesl tento typ shaftů u putterů. Vyrábí je firma UST Mamiya a může se instalovat na jakýkoliv putter. Výhoda spočívá v tom, že díky lehké grafitové horní části a těžší ocelové spodní části je těžiště celého putteru mnohem níže, což pomáhá zvyšovat setrvačnost pohybu a puttování tak může být pro mnohé jistější.

Po rozsáhlé rozvaze o grafitu či oceli z předchozí části článku se dostáváme k samotným vlastnostem shaftu. Nejdůležitější a nejznámější vlastností shaftu je flex, nebo chcete-li pružnost. Ta se označuje zpravidla písmeny L (lady), A (senior), R (regular), S (stiff) a X (extra-stiff), kdy „L“ je nejměkčí a „X“ nejtvrdší.

PRUŽNOST SHAFTU

Toto pravidlo však nemusí být vždy výrobci striktně dodržováno. S jiným označením se lze velmi často setkat napřílad u flexu „A“, kdy se používají i označení „M“, „SR“ nebo „LT“. Zejména se tak děje u shaftů, které jsou vyráběny pro konkrétní produkt určité značky. Abychom uvedli jasnější příklad, tak třeba u společnosti Ping je velmi známá kombinace písmen „SR“ (soft regular), platné pro jejich vlastní grafitové shafty řady TFC nebo ocelové řady CFS (obr 4).

2-1.jpg
Obr 4: Grafitový shaft Ping TFC s označením "SR"

Jak vidno, nemusí být vždy identifikace na první pohled jednoduchá. Pokud si však nebudete přesným označením shaftu jistí, je vždy nejlepší zavítat na stránky výrobce, kde je zpravidla pochopitelně uvedena posloupnost tuhostí pro daný shaft.

Ve finále však ani na samotném označení písmenem nesejde, protože rozdělení do skupin těmito znaky lze označit spíše jako „teoretické“. Postup označování flexů těmito písmeny je v praxi takový, že konkrétní výrobce shaftů přiřadí k těmto písmenům rozsahy švihových rychlostí – intervaly udávané v MPH (míle za hodinu). Hráči se tedy změří průměrná švihová rychlost a dle vybraného typu shaftu se najde interval, ve kterém se pohybuje, a který samozřejmě určuje vhodný flex. Tyto hranice švihových rychlostí však nejsou pro výrobce nikterak závazné a každý má svoje vlastní, neexistuje žádné pravidlo nebo dokonce vyhláška, kterou by museli dodržovat. A tak se nezřídka stává, že pro stejnou švihovou rychlost doporučí jeden výrobce „R“, zatím co pro druhého je to již „S“.

VŠE SI UKÁŽEME NA PŘÍKLADU:

Asi nejznámější ocelový shaft na železa je Dynamic Gold od společnosti True Temper. Pokud hráč švihá průměrnou rychlostí 75–85 MPH měl by mít dle výrobce variantu R (resp. výrobce ji označuje R300), pokud švihá 80–90 MPH měl by mít S (S300), pro 85–95 MPH je to X (X100). Vidíme, že se dokonce některé hranice překrývají – je to proto, že při výběru pak může hrát roli ještě tempo a agresivita švihu nebo třeba očekávaný vývoj a věk hráče.

Co se ale když si Dynamic Gold (obr 5)

2-2.jpg
Obr 5: True Temper Dynamic Gold

porovnáme s shaftem N.S. Pro 950 (obr 6) od jiného výrobce, firmy Nippon.

2-3.jpg
Obr 6: Nippon NS Pro 950

Doporučené hodnoty ukazuje následující tabulka:
  • True Temper Dynamic Gold
    • R: 75–85
    • S: 80–90
  • Nippon N.S. Pro 950GH
    • R: 65–75
    • S: 75–85
Na příkladu je jasně vidět, že co je pro True Temper označení „R“, je pro Nippon už „S“. Bez změření švihové rychlosti a využití informací o jednotlivých shaftech, se tedy při výběru neobejdete.

VÁHA SHAFTU

S tuhostí shaftu velmi úzce souvisí i další vlastnost shaftu: jeho váha. Ta se pohybuje u shaftů na železa ve velmi širokém rozsahu od cca 50 až 130 gramů. U dřev je tento rozsah o něco nižší cca 40–90g. Váhu shaftu nelze vždy zjistit přímo ze samotného produktu. U grafitových shaftů toto číslo bývá někdy uvedeno úplně (65g), někdy je zde uvedeno jen jedno číslo (viz obrázek 7 ) uvádějící ve které gramové desítce se shaft pohybuje (5 = 50–59g), někdy ale naprosto vůbec.

2-4.jpg
Obr 7: Shaft Matrix Radix S HD4 - číslo čtyři v názvu a římská číslice na shaftu napovídají, že shaft váží 40-49 gramů

U ocelových shaftů platí ve většině případů to „vůbec“. Konkrétní váhu je pak třeba hledat v detailních popisech produktů – nejlépe na internetových stránkách jednotlivých výrobců.

Obecně se dá říci, že čím je shaft tužší, tím zpravidla bývá i těžší a naopak. Vliv obou hodnot má předavší výrazný vliv na vzdálenost. Lehčí a pružnější shaft pomalejšímu švihu pár metrů přidá. Když je ale pro daný švih naopak moc měkký a lehký podepisuje se to negativně na větším rozptylu ran, kdy hráč jen stěží kontroluje bod zásahu míče. Váha má taktéž vliv i na celkový pocit z ran – hráč s agresivním a rychlým švihem pro svůj cit, odhad a kontrolu potřebuje zpravidla těžší shaft.

A aby byly všechny informace k shaftům kompletní, zbývá si ještě upřesnit pojmy jako kick-point, trajektorie a torze.

KICK-POINT

Dnes začneme podstatným, často skloňovaným, ale také pro mnoho hráčů matoucím parametrem shaftu, kterým je jeho kick-point. Kick-point je místo, kde shaft vykazuje při švihu nejvíce ohybu, kde pracuje, nebo chcete-li tak, kde švihne. Pokud se ohýbá blíže jeho spodní části (špičce), je následkem vyšší trajektorie letu míče, pokud se shaft ohýbá v jeho horní části je výsledkem nižší trajektorie. Trajektorie je pak udávána zpravidla jako nízká, střední a vysoká. Když tedy někdo mluví o trajektorii nebo kick-pointu, mluví v podstatě o tom stejném, jen to jinak vykládá. Hodně lidí si pak oba termíny rádo plete, protože efekt a správný výklad je u těchto pojmů protikladný: nízká trajektorie = vysoký (high) kick-point a naopak vysoká trajektorie = nízký (low) kick-point. Jen u středního kick-pointu (mid) se samozřejmě splést nemůžete, protože i trajektorie je střední (viz příklad obr 8).

3-2.jpg
Obr 8: Populární "rodina" shaftů Mitsubishi Rayon Diamana nabízí zákazníkům tři provedení, které se liší zejména trajektorií, červená = vysoká, modrá = střední a bílá = nízká.jpg

Jak to má být ale v praxi u holí? Na železech je všeobecně třeba mít vyšší trajektorii. Podstatou je, aby míč konzistentně stoupal a v poslední, řekněme ¼ své doby ve vzduchu, začal ostřeji padat k zemi. Železem se hraje na přesnost, a čím kolmější je dopad míče na zem, tím méně odskočí. U dřev se hledá naopak nižší trajektorie pro plochý let. Cílem je zde pravý opak než u želez, a sice doběh míče a získání dalších potřebných metrů.

Nutno však dodat, že kick-point není žádné dogma – tento parametr je jen jedním s faktorů, který má na letu míče (trajektorii v pravém slova smyslu) podíl. Je třeba brát v potaz i všechny ostatní a dříve zmíněné vlastnosti shaftu. Vše hodně záleží na typu švihu a podle něj se tento parametr určuje. Pokud někdo bude mít dopadovou vzdálenost driverem 200 m a doběh 10m tak sice můžeme snížit trajektorii a prodloužit doběh na 20m, ale zároveň to také může zkrátit dopad na 190 m a nikam jsme se v součtu nedostali. Například u driveru je třeba ještě přičíst správný loft hole, změřit spin míče, atd. Správný výběr shaftu na základě (nejen) této vlastnosti může být tedy opět určen jen kvalitním testem a fittingem.

TORZE SHAFTŮ

Poslední podstatnou vlastností shaftů je torze. Ve volném překladu tuto vlastnost můžeme označit jako zkrut shaftu, který má vliv zejména na přesnost hry. Význam má hlavně u driveru a dřev, kde se u shaftů zpravidla pohybuje v rozsahu hodnot 2–6. Toto číslo určuje o kolik stupňu se shaft dokáže překroutit během švihu. Čím větší číslo je, tím více se zkroutí a tím více se hlava hole zavře. Vyšší hodnota torze má za následek směr rány více vlevo (u pravorukých golfistů). Většina amatérských hráčů má problém se šlajzem – rána stáčející se doprava (pro praváka). Vyšší torze by jim měla tedy pomoci. Je tak jasné, že nevhodný výběr shaftů s nízkou torzí může tento problém ještě umocnit. V jejich případě tak bude lepší sáhnout po shaftech s torzí (4–6). Naopak dobří hráči umí v bodě impaktu přijít k míči ve správném úhlu a vysoká torze by jim mohla způsobit nechtěné draw nebo až hook. Další info viz ilustrační obr 9.

3-3.jpg
Obr 9: Shaft UST Mamiya Proforce V2 má na sobě jako jeden z mála shaftů vytištěné všechny potřebné údaje. Torze je třetí číslo zleva. U většiny shaftů ale torzi vyčtete jen na stránkách výrobce.

…PÁR SLOV ZÁVĚREM

V celém našem třídílném povídání jsme si shrnuli ty nejpodstatnější rozdělení vlastností shaftů. Jak ale vybrat pro sebe ten nejlepší? Z jednotlivých parametrů je potřeba složit mozaika, která do sebe musí zapadat co nejlépe, a to i za cenu jistých kompromisů mezi nimi. Prostě tak, aby byl konečný výsledek co nejefektivnější. Výběr shaftů nikdy nelze učinit teoreticky, ale vždy jen na základě pečlivé fittingové analýzy (viz obrázek 10) a následného testu produktů. Bez vlastní zkušenosti a osahání jednotlivých produktů si totiž hráč jen velmi těžko vybere správně.

40-138.jpg
Obr 10: Analýza trajektorie letu míče systémem Fligtscope X2
 

Přílohy

  • uvod.jpg
    uvod.jpg
    73,4 KB · Zobrazení: 555
Upraveno moderátorem:
Já bych se chtěl zeptat, jestli se řeší výběr shaftů u putterů, především tedy tuhost, případně typ a jestli je u putteru výměna shaftu opodstatněná a co může přinést. Přeci jen se domnívám, že mnohem podstatnější je hlava putteru (typ), případně grip.
 
Me by zajimalo, zda existuje nekdo, kdo pozna rozdil mezi TT DG S300 normal vs TT DG S300 Tour Issue :)
 
Určitě bude rozdíl i v ceně, takže já to poznám v obchodě bez toho, aby tam byl typový štítek;)
Ano, rozdil je v cene (x4) a je to tam napsane. :)
 
Diletanti o_O ... Já když zkouším normal, tak mám takový lehký chvění v levý ruce, a s tím druhým naopak v pravý noze:rolleyes:;)
 
Bomba článek!
 
Všichni nájezd do Čechie ať konečně víme že to není rukama ale shaftama..:):):). A děkuji Michalovi..
 
Potkal jsem na hřišti takové shafty na holích, hrál nebo hraje někdo s nimi??
 

Přílohy

  • 0B8786D1-A1EF-48FA-8C18-9D111D848B30.jpeg
    0B8786D1-A1EF-48FA-8C18-9D111D848B30.jpeg
    56 KB · Zobrazení: 421
VELKÝ dík za spolupráci a podporu 19.jamky patří těmto Jamkařům a
Back
Nahoru Bottom