...hrát birdie! Ano. Je to tak. Vždy jsem byl "ve stresu" když jsem měl příležitost ho zahrát. Nic příjemného. Dobrá příhra a v hlavě "Jdeš do birdie". Strach, že to pokazím, že to nedám. A ve většině případů jsem byl rád za Par. Měl jsem to tak vlastně od začátku mého hraní. Chtěl jsem spíše hrát klidné Pary než neklidná Birdie. Birdie pro mě měla smysl snad jen při týmovém Birdie banku. 200,- zápisné a kdo z týmu zahraje nejvíce Birdie v kole, bere bank.
Letos to přišlo. Změna. Při Golf Digest Open na Zbraslavi jsem jich zahrál 5. U mě dosud nevídané. Ani jsem z toho neměl patřičnou radost bo jsem to vnímal spíše jako náhodu. Další hra probíhala v mém standard nastavení. Jenže minulou středu, v tom vichru, jsem jich zahrál 4. A tam se to zlomilo. Sice jsem celou dobu věděl, že Pat do birdie je jen další rána, ale v tu středu jsem to přijal. Přestal se stresovat. Přestal být pod tlakem, že to "musím" dát. Vědomí, že to umím, mě osvobodilo. Pat do birdie už opravdu hraji jen jako další ránu.
Co při hře stresuje vás? Z čeho máte strach?
Letos to přišlo. Změna. Při Golf Digest Open na Zbraslavi jsem jich zahrál 5. U mě dosud nevídané. Ani jsem z toho neměl patřičnou radost bo jsem to vnímal spíše jako náhodu. Další hra probíhala v mém standard nastavení. Jenže minulou středu, v tom vichru, jsem jich zahrál 4. A tam se to zlomilo. Sice jsem celou dobu věděl, že Pat do birdie je jen další rána, ale v tu středu jsem to přijal. Přestal se stresovat. Přestal být pod tlakem, že to "musím" dát. Vědomí, že to umím, mě osvobodilo. Pat do birdie už opravdu hraji jen jako další ránu.
Co při hře stresuje vás? Z čeho máte strach?