Moje golfová vzpomínka

[requo]

Moje golfová vzpomínka - pro zlepšení nálady

---
Máme blbou dobu. Za prvé je zima, tzn. golfově pro mnohé ne příliš šťastné období, alespoň v ČR. Za druhé pořád covid a naši megaschopní představitelné národa - tzn. imrvére krize, nouzový stav a prostě deprese všude, kam se člověk podívá. Ale nemá smysl si stěžovat a můžeme si sami zlepšit trochu náladu, ne. Jak? Prolézt své golfové fotky, sem tam sem jednou či více mrsknout a k nim přidat krátký text. A potěšit hezkou golfovou vzpomínkou jak sebe, tak i ostatní.

Krátká pravidla:

• jeden příspěvek - jedna konkrétní vzpomínka (alespoň dva roky zpátky)
• ideál trefit datum +- (ale není podmínkou)
• uvést datum + alespoň jedno foto + krátký text

Pozn: diskuse možná, ale nepřebíjet to hlavní - vzpomínky

 

[requo]

Začnu.

Cihelny 23.5.2018 - Jel jsem do Cihelen s @mkopcak na předváděčku Hraj Golf, změň život od čgf, alespoň myslím, že to bylo tohle. Určitě se to dá dohledat někde na Jamce, ale na to teď prdim. Ale když jsem teď procházel fotky, tak to na mě skočilo - tak si zavzpomínám: zpětně si uvědomuji především akademii, kterou jsme tam s Martinem hráli notně posilněni pivem. Tam jsem si uvědomil, jak jsou akademie záludné a poprvé jsem si snad říkal - že stokrát raději na milosrdné velké hřiště, než na veřejnou akademii, kde stačí jenom wedge... ale prostě když člověk není přesnej, tak rozhodně dobrý pocit z toho pidi hřiště mít nebude. Na dohled od terásky a dalších hostů. Ale vizuálně je tam ta aka naprosto nádherná - až kýčovitě krásná. Hřiště bylo tak nějak z rychlíku další den s buginou. Kvůli blížícímu se dešti. A na co ještě vzpomínám s tímto dnem:

• dostali jsme vynadáno od řídícího resortu, protože jsme si vzali bag k baru, který byl hned vedle recepce (minuli jsme ceduli na dveřích... no, fakt jsme si ji nevšimli, ale měli jsme hroznou žízeň
• přiletěl tam někdo hrát s vrtulníkem, když jsme tam byli, slečna u piva říkala, žepřed námi tady někdo machroval, že chce malé pivo, že mu za chvíli letí vrtulník... prý mu nevěřila ani slovo, akorát pak ten vrtulník fakt přiletěl. Holt jiný kraj...

Jel bych tam hned znovu. To jsem se ale hezky navnadil. (Debilní zima a debilní covidtime)

 

[carasino]

Moje první setkání s opravdovým golfovým hřištěm se odehrálo 12.9.2009 v Kestřanech. Já jako divák vykulenec a od té chvíle chycená do golfových tenat. Hřiště se od té doby asi hodně změnilo, ale třeba si někdo zavzpomíná na staré Kestřany taky.

 

[Toamo]

Moje první setkání s opravdovým golfovým hřištěm se odehrálo 12.9.2009 v Kestřanech. Já jako divák vykulenec a od té chvíle chycená do golfových tenat. Hřiště se od té doby asi hodně změnilo, ale třeba si někdo zavzpomíná na staré Kestřany taky. Zobrazit přílohu 15731Zobrazit přílohu 15732Zobrazit přílohu 15733

Na staré Kestřany, když byly ještě devítka, vzpomínám rád...zahrál jsem tam své jediné hole in one...kdo si pamatuje jamku číslo 9, cca. 115 m do mírného kopce, směrem ke klubovně...topnul jsem devítku železo, že mě při té vzpomínce ještě teď brní loket...pak jsme s kamarádem asi 5 minut hledali všude kolem grýnu, chtěl jsem už jít zpět na odpaliště, ale ztrativ soudnost jsem se šel mrknout do jamky a co myslíte, byl tam...vím, není to to hio, kdy krásná rána z vyvýšeného odpalistě dopadne 2 metry za jamku a backspinem za povzbuzování okolí poslušně poslední otáčkou spadne do jamky...ale je moje hio a vzpomínka na Kestřany!
Díky carasino!

 

[requo]

A protože prokrastinuju, tak tady další pro mě milá vzpomínka:

Semily 28.9.2018 - Jeden z nejpřekvapivějších zážitků na českých hřištích, co jsem kdy měl, byla pro mě návštěva Semil. Vzal mě a staršího Fandu sem @HonzaS a co si pamatuju, byl dopředu docela tajemnej, ať si udělám názor sám. Že určitě to nebude jen tak obyčejná návštěva a hra. A měl pravdu - ta hřiště založena v Roce opic mají své neopakovatelné kouzlo. Je to zážitek a výzva. Co se mi tady vybaví, když koukám na fotky:

• Příchod k hřišti od auta přes řeku - a tu řeku překračujete ještě minimálně dvakrát. S tím souvisí - všude jinde nějaká voda, zpravidla však stojatá, je. Ale tady přepalujete za tu devítku dvakrát řeku a i když není nijak široká, je to v obou případech zážitek.
• Šok při první jamce, kdy se blížím ke grýnu a najednou spím či bdím? Proti mně jde přímo další čtveřice, ze dvojky a, ozve se mega gong a pak fóoór, Honza křičí bacha... nevím co, kde, jak, proč a pak kus dopadne za námi míč z odpaliště osmičky které je snad 30 metrů přímo nad námi. Byl jsem naprosto ztracen, všude lidi, všude míčky, no, při turnaji a plném stavu to musí být masakr.
• Zpětně a s odstupem na hřiště moc rád vzpomínám - každá jamka úplně jiná. Je to zážitek. Moc se mi líbily jamky především kolem vody. Nejsou dlouhé, ale když svítí sluníčko, je to nádhera.
• No a pak ta osmička - tam je ten gong, železná trubka, do které se má bouchnout, aby ti nebožáci pod vámi, přes které přímo hrajete, měli tucha (přeslechnout se to nedá), že jim budete pálit přímo nad hlavami. Šel s námi Fanda, starší syn, tehdy 12 let? No, dal jsem mu neproztřetelně úkol, aby, až budu odpalovat (myslím, že jsem nějakým omylem měl honora), aby do toho bouchnul. To si samozřejmě představíte: stojíte na odpališti, dáte pokyn, Fanda bouchne, a pak v klidu hrajete krásný odpal a kocháte se. Ne, ten uličník s dětskopředpubertální vervou sobě vlastní do toho řachne tím železem vší silou... rozvibrovala se ta skála, na které stojíte, já od toho pár metrů, hlavu díky tomu jak střep, hůl málem vypadne z ruky, tiky v oku... samozřejmě podle toho ta rána dopadla. Klepal jsem se ještě o hodinu později. :-D
• A pak recepce, tedy Pan recepční... to byl zážitek sám pro sebe. Ale to zase někdy jindy a jinde ideálně u piva.

Kdo nebyl v Semilech, jeďte. Najděte si nějaký hezký den a vemte si s sebou někoho, kdo tam už hrál. Bude se to tady hodit.

Honzo, děkuju, bylo to skvělé. A už se těším, až se do Semil zase spolu podíváme...

 

[Mirek_62]

A protože prokrastinuju, tak tady další pro mě milá vzpomínka:

Semily 28.9.2018 - Jeden z nejpřekvapivějších zážitků na českých hřištích, co jsem kdy měl, byla pro mě návštěva Semil. Vzal mě a staršího Fandu sem @Honza_S: co si pamatuju, byl dopředu docela tajemnej, ať si udělám názor sám. Že určitě to nebude jen tak obyčejná návštěva a hra. A měl pravdu - ta hřiště založena v roce Opic mají své neopakovatelné kouzlo. Je to zážitek a výzva. Co se mi tady vybaví, když koukám na fotky:

• Příchod k hřišti od auta přes řeku - a tu řeku překračujete ještě minimálně dvakrát. S tím souvisí - všude jinde nějaká voda, zpravidla stojatá je. Tady přepalujete dvakrát řeku a i když není nijak široká, je to zážitek.
• Šok při první jamce, kdy se blížím ke grýnu a najednou spím či bdím? Proti mně jde přímo další čtveřice, ze dvojky a, ozve se mega gong a pak fóoór, Honza křičí bacha... nevím co a kus dopadne za námi míč z odpaliště osmičky které je snad 30 metrů přímo nad námi. Byl jsem naprosto ztracen, všude lidi, všude míčky, no,, při turnaji a plném stavu to musí být masakr.
• Zpětně na hřiště moc rád vzpomínám - každá jamka úplně jiná. Je to zážitek. Moc se mi líbily jamky především kolem vody. Nejsou dlouhé, ale když svítí sluníčko, je to nádhera.
• No a pak ta osmička - tam je ten gong, železná trubka, do které se má bouchnout, aby ti nebožáci pod vámi, přes které přímo hrajete, měli tucha (přeslechnout se to nedá), že jim budete pálit přímo nad hlavami. Šel s námi Fanda, starší syn, tehdy 12 let? No, dal jsem mu neproztřetelně úkol, aby, až budu odpalovat (myslím, že jsem nějakým omylem měl honora), aby do toho bouchnul. To si samozřejmě představíte: stojíte na odpališti, dáte pokyn, Fanda bouchne, a hrajete. Ne, ten uličník s dětskou vervou sobě vlastní do toho bouchnul tím železem vší silou... rozvibrovala se ta skála, na které stojíte, já od toho pár metrů, hlavu díky tomu jak střep, hůl málem vypadne z ruky... samozřejmě podle toho ta rána dopadla. Klepal jsem se ještě o hodinu později. :-D
• A pak recepce... to byl zážitek sám pro sebe. Ale to zase někdy jindy, jinde...

Kdo nebyl v Semilech, jeďte. Najděte si nějaký hezky den a vemte si s sebou někoho, kdo tam už hrál. Bude se to hodit.

Honzo, děkuju, bylo to skvělé. A už se těším, až se do Semil zase spolu podíváme...

Zobrazit přílohu 15753Zobrazit přílohu 15747Zobrazit přílohu 15748Zobrazit přílohu 15749Zobrazit přílohu 15750Zobrazit přílohu 15751Zobrazit přílohu 15752

Tak ten odpal z „bubnu” skokanského můstku je senzační.
Já tam hrál turnaj - a opravdu masakr, křížová palba, že i bitva u Verdunu by se mohla stydět.

A ještě jedna vzpomínka - vosí žihadlo do hřbetu pravé ruky chvíli před začátkem. Naštěstí byl v recepci (hospodě) k dispozici led.

 

[Paudr]

Tak ten odpal z „bubnu” skokanského můstku je senzační.
Já tam hrál turnaj - a opravdu masakr, křížová palba, že i bitva u Verdunu by se mohla stydět.

A ještě jedna vzpomínka - vosí žihadlo do hřbetu pravé ruky chvíli před začátkem. Naštěstí byl v recepci (hospodě) k dispozici led.

Taky jsem tam hrál turnaj. Hned po
příchodu jsme dostali od poněkud
zemitého recepčního vynadáno, že
se nás sešlo málo. Dodnes jsem
nepochopil, proč to říkal nám, kteří
jsme tam byli.
První 9ku jsme dost tápali, za to druhou už jsme obešli jako mazáci. Rád na to vzpomínám i proto, že jsem hřiště obešel za 88 ran. Napoprvé to vůbec nebylo špatný.

 

[Klok]

Malacky, nekdy v roce 2017.
Meli jsme tam domluveny klubovy turnaj, 5 flightu, 20 hracu. Byla sobota a celou noc prselo, rano se vsak vycasilo a tak nebyl problem. Jeli jsme z Brna, takze trochu cesta.
Dojeli jsme tam asi hodinu pred hrou a nikdo nikde. Nikomu se neslo dovolat, automat na drivingu byl na zetony, takze jsme se divili jako Travolta v Pulp Fiction.
Po asi 40ti minutach dorazil provozni restaurace a povida: "tady dnes mely byt 2 turnaje a ti druzi volali ze kvuli pocasi nedorazi, a tak jsme si mysleli, ze ani vy nedorazite ..."
Ale kdyz uz tady jste, tak si klidne bezte zahrat, date mi po hre za kazdyho 25 ecek.
Sli jsme tedy hrat, svitilo slunicko. Hriste na prd. V grynech, ktere nikdo neposekal nejmene 2 dny byly zavalene sisky z borovic, ale nejak jsme to zvladli. Za 25 ecek dobry.
Po hre na recepci po nas chteli najednou 45 euro, parchanti. Bylo to naposledy, jsem si rikal.

Po roce jsem se opet nechal zviklat pro navstevu Malacek, nebot jsem zde mel nevyrizene ucty. Lepsi nez v roce 2017 to ale nebylo, skoda slov.

 

[mkopcak]

10. září 2011 a moje první (a bohužel ne poslední) návštěva naší resortní jímky, která se ucpala. Je pravda, že tuhle pracovní náplň při pohovoru nikdo nezmínil. Několik zručných šlajzů násadou od koštěte problém vyřešilo, škoda že můj úprk ven tenkrát nikdo nenatáčel