GolfDigest.cz KOMENTÁŘ: Černé a modré golfové sjezdovky

[Jamka R. Reader]

KOMENTÁŘ: Černé a modré golfové sjezdovky (GolfDigest.cz)

ČASOPIS > CO CHCE BĚŽNÝ GOLFISTA všude na světě? Přijet na hřiště, odehrát si devět nebo osmnáct jamek, prožít hezkou část dne, protáhnout tělo a oddychnout si, případně se setkat s přáteli. Tyto jednoduché cíle by měl mít na mysli každý, kdo se v golfovém byznysu pohybuje, především majitelé hřišť či jejich provozovatelé.

Pokračovat ve čtení...

 

[mkopcak]

S tím co píše pan Halada nelze než souhlasit. Má to ovšem nepatrný háček - jde jen o dojem, dohad, odhad a tušení. Ona ta věta "Tady se mi hraje hezky" sice může souviset s layoutem a obtížností, ale dozajista koresponduje i s krajinou, výškovou profilací, personálem, přáteli co zde hrají, atd. A já samozřejmě tuším, že kdyby na mém hřišti nebyly hluboké bunkery, stromy a keře a voda, auty a kopce, tak se tu bude hrát lidem lépe. Ale bude se jim u mě pořád líbit? Vždyť takové hřiště také může začít být nudné a ošklivé...Dnes jsem na řadě jamek v Darové byl tak daleko mimo směr jamky, že by mi v Hořehledech nestačil driving. Byl jsem rád, že mohu míč najít a hrát? Zcela určitě ANO. Hrál jsem lépe než v Hořehledech? Zcela určitě NE. Užil jsem si hru? Zcela určitě ANO. Ale nic to nezmění na tom, že hrát budu stále nejvíc na hřišti, které mám nejblíž...

 

[JardaK]

Já osobně s panem Haladou nesouhlasím. Patřím herně do toho jeho průměru. Ale pocit, že se mi hraje hezky, nezískávám na hřišti, které mi všechno odpustí. Pokud míč nepošlu alespoň přibližně zamýšleným směrem ale úplně dopryč a přesto se nic neděje a můžu pořád zahrát dobrý výsledek, cítím se spíš okraden. O to, že když budu hrát dobře do míst a vzdáleností kam je třeba, vlastně na tom nezáleží. Z takového hřiště někdy odcházím s dobrým číslem, přesto s blbou náladou, že jsem hrál blbě. Ono pár skvělých ran umístěných na úzkou fairwai mezi vodu a les hravě na pocitu překoná pěkné číslo získané pálením všemi směry. Alespoň já to tak mám.

 

[Jerry]

Já s tou myšlenkou rozhodně souhlasím. A nemyslím si, že tím článkem chtěl říct, že "lehkost" hřiště, je ten jedinný parametr, který rekreačního hráče zajímá. Samozřejmě jde o celkový dojem. Ale i dojem z toho nejkrásnějšího hřiště s nádhernými panoramaty lze rekreačnímu hráči naprosto zdecimovat už třeba jen tou výškou sečení rafů a semirafů. Zrovna tak nechápu smysl některých neoznačených "šrotů". Uvedu typický příklad pro ty, co znají Bítozeves. Jamka č.2 má po pravé straně neudržovanou stráň, širokou cca 30m, hustě porostlou náletem místy až neprostupným. Je označená červenými kolíky. Z druhé strany té samé stráně je jamka č.5. Bez označení. Když na dvojce zahraju šlajs, řeknu si v duchu a nebo i nahlas "no ty seš pitoma" (nebo i néco ostřejšího). Připadám si spravedlivě potrestán trestou ránou , v pohodě si dropnu a pokračuju ve hře. Když to ale na pětce zatáhnu doleva, a ani to nemusí byt moc, popadne mě pocit zmaru a nenávisti, k tomu, kdo se rozhodl nedat tam ty blbý červený kolíky. V důsledku frustrace pošlu třetí ránu znovu do toho lesa, nebo naopak napravo do vody. Výsledkem je totalně zesratá jamka, dva ztracený míče a fakt se nebavím. A jsem si jist, že bych se nebavil, ani kdyby za tou zpropadenou debilní lesostrání byl nádrené malebný pohled na cokoliv.

 

[mkopcak]

Já s tou myšlenkou rozhodně souhlasím. A nemyslím si, že tím článkem chtěl říct, že "lehkost" hřiště, je ten jedinný parametr, který rekreačního hráče zajímá. Samozřejmě jde o celkový dojem. Ale i dojem z toho nejkrásnějšího hřiště s nádhernými panoramaty lze rekreačnímu hráči naprosto zdecimovat už třeba jen tou výškou sečení rafů a semirafů. Zrovna tak nechápu smysl některých neoznačených "šrotů". Uvedu typický příklad pro ty, co znají Bítozeves. Jamka č.2 má po pravé straně neudržovanou stráň, širokou cca 30m, hustě porostlou náletem místy až neprostupným. Je označená červenými kolíky. Z druhé strany té samé stráně je jamka č.5. Bez označení. Když na dvojce zahraju šlajs, řeknu si v duchu a nebo i nahlas "no ty seš pitoma" (nebo i néco ostřejšího). Připadám si spravedlivě potrestán trestou ránou , v pohodě si dropnu a pokračuju ve hře. Když to ale na pětce zatáhnu doleva, a ani to nemusí byt moc, popadne mě pocit zmaru a nenávisti, k tomu, kdo se rozhodl nedat tam ty blbý červený kolíky. V důsledku frustrace pošlu třetí ránu znovu do toho lesa, nebo naopak napravo do vody. Výsledkem je totalně zesratá jamka, dva ztracený míče a fakt se nebavím. A jsem si jist, že bych se nebavil, ani kdyby za tou zpropadenou debilní lesostrání byl nádrené malebný pohled na cokoliv.

Tohle je vcelku zajimave ani ne tak s ohledem na tema, jako na princip hry v Bitozevsi. Kde maji tedy koliky po prave strane 2ky konec? Protoze pokud ho nemaji, respektive je vyznaceny do nekonecna, tak je cela spodni cast hriste vlastne trestna oblast...a tudiz je to cele uplne blbe. Z mapy znaceni bohuzel poznat neni...

 

[bohumil.koval]

Nebylo by nejjednodušší přijmout pravidlo, že každý raf je trestná oblast s červenými kolíky . Ten, kdo by si troufl, by hrál z trestné oblasti a zbytek by nemusel vykopávat míče na fw a dropnul si to. Zrychlili by to hru a nebylo by tolik vzteklých výlevů a nadávek na hřišti.

 

[requo]

Spadám do kategorie hráčů, o kterých p. Halada mluví. Myslím, že přirovnání ke sjezdovkám je prima. Škoda, že takhle nefungují i barevná odpaliště na celé hřiště. Odpaliště řeší vzdálenost, ok, někdy příznivější úhel a větší rozmanitost hřiště, resp. možnost hrát při běžných ranách z jiných poloh. Mně by ke štěstí pro začátek postačovalo:

• čitelné cedule na odpalištích a dostupné "u odpališť" a ne že jsou od odpaliště někde v prdeli a ještě k tomu už sluncem/deštěm vyšisované k nečitelnosti. Na cedulích jasně viditelné vzdálenosti k překážkám ve hře.
• jasná a viditelná navigace, kde je další jamka
• standardizované vzdálenostní kolíky - resp. aby byly (ideálně po obou stranách hřiště), případně i vzdálenostní puntíky na ferveji
• nevysazovat pichlavé keře a ani jiné husté a neprostupné keře či plazivé dřeviny v okolí fervejí, fakt se ten míček blbě hledá a když ho najdete, došáhnout na něj... ach jo
• když už je někde out (překážka) v rafu, tak aby byla vysekaná i spojnice outu, případně kousek za, pokud to jde, lépe se hledá a je to pak jasné, jestli v outu (překážka) je, nebo není + jasně viditelné a nezarostlé kolíky překážek
• pokud je někde DROP zona, abych se to dozvěděl vždy i z cedule u odpaliště
• sem tam odpadkový koš
• rovná odpaliště
• použitelné hrábě u bunkerů, pokud jsou bunkery velké, tak větší počet než jedno, atd.

Jasně, mám rád, když mi hřiště pomáhá, ale ještě raději při hobby golfu jsem, když nemusím hledat zkažené míčky v nějakém neprostupném bordelu - když to tam střelím rovnou, ok, moje blbost, netěší mě to, ale akceptuji. Ale když se to tam odrazí a odskáče od vyschlé ferveje 30 metrů, do designového nehratelného linxu,, případně neudržovaného bordelu a zjistím to až po příchodu na místo, tak mě to fakt neba.

A ano, nemám rád černé sjezdovky - na nich ať si jezdí jiní s lepší výkonností a touhou po adrenalinu. I ti mají právo na zábavu. Já mám nejraději pěkné, dlouhé, červené, ale nepohrdnu ani modrými, protože se dá krásně rozhlížet kolem a užívat si dne. Ale i zelené, modré a červené sjezdovky mohou být luxusně upravené a nabízet dokonalý zážitek.

 

[Jerry]

Tohle je vcelku zajimave ani ne tak s ohledem na tema, jako na princip hry v Bitozevsi. Kde maji tedy koliky po prave strane 2ky konec? Protoze pokud ho nemaji, respektive je vyznaceny do nekonecna, tak je cela spodni cast hriste vlastne trestna oblast...a tudiz je to cele uplne blbe. Z mapy znaceni bohuzel poznat neni...



Zobrazit přílohu 12525

Zajímavý postřeh. Prozkoumám případně se doptám a dam vědět.