Nové
  • Prohlížíte si 19.jamku jako neregistrovaný uživatel s omezeným přístupem.
    Pro vytvoření nových témat, přístupu do neveřejných částí fóra, možností reakcí atp. se zdarma zaregistrujte nebo se přihlašte.

Jak zoufalá golfistka ke štěstí přišla

780C2B86-FD4F-4FCB-A99C-EC1A499E2925.jpg


Chtěla jsem původně napsat veselý (a trochu sarkastický) příspěvek před nadcházející prvou jamkovou hrou v mém životě. Pokňourat si, jaký jsem snaživý chudáček a předem si pofoukat rány z prohrané hry.
Ale jak už to bývá, Golf a Osud se rozhodli zamíchat kartami a já se podívala na film Legenda o slavném návratu. A ten veselý tón se vytratil. Zbyl jen úžas a velká porce pokory.
Ne, určitě si nepřipadám jako borec, který při exhibici trumfne slavné hráče. Rozum mě neopustil.
Ale přesto má můj a ten filmový příběh něco společného. A to mi díky němu došlo. A třeba to bude blízké i někomu z vás.
Začnu od konce.

Až dokončím tenhle příspěvek, tak půjdu umýt hole z dnešního tréninku a připravím si věci na zítřejší mač.
To by nebylo k uvěření před dvěma lety a to by se nemohlo stát před rokem. Ale teď je to tu.
A i když to je úplně jiné, než exhibice hlavního hrdiny, v něčem je to stejné. Je to překonání sebe sama a svých strachů.

Neodhodlala bych se do jamkovky, kdybych nepotkala golfového "anděla strážného", kterým byl pro hlavního hrdinu Bagger Vance. Jak důvěrně znám ty situace, kdy o sobě pochybujete a vzdáváte to. A klidný hlas toho, který je trpělivý a povzbudí. Vysvětlí, inspiruje, poradí. A ocení, když se zadaří. A sdílí radost.

V rámci dnešní přípravy na zítřejší hru jsem zkusila to, čím mě film oslovil, pokud jde o techniku.
Každý prý máme svůj jedinečný švih. Jen je třeba jej nalézt.
Začala jsem hledat.
Není to lehké, chvíli je to tu, pak stačí být jen o kousek dál od hole. A je to pryč.
Ale těch pár okamžiků, kdy se zdálo, že jsem zachytila svůj vlastní osobní švih, stálo za rok a čtvrt dřiny. Míček cvakl a vznesl se čistě do nebe a až za notnou chvíli se snesl a dutě dopadl na zem.
Další radou bylo ve filmu spolehnout se na ruce.
A já s údivem pozorovala několik málo čipů, kdy se mi to podařilo a míček skončil "bezhlavě" v patnácti metrech opřený o vlajku.

Až se zítra probudím, budu zase o kousek jiná, pokornější, silnější a vděčnější.
To Golf mě mění.
Vede mě cestou pochopení, kdo opravdu jsem.
 
Upraveno moderátorem:
VELKÝ dík za spolupráci a podporu 19.jamky patří těmto Jamkařům a
Back
Nahoru Bottom