Michal Prokop
Člen fóra
Tento článek by měl na praktickém příkladu ukázat na co si dát pozor. Po vzoru J.A. Komenského však doporučuji přečíst si nejprve původní článek Padělek nebo originál aneb není hůl jako hůl – tedy postupovat od teorie k praxi. Naším konkrétním příkladem je wedge Titleist SM5, která nese řadu znaků Faku. Wedge byla zakoupena přes inzerát jako hraná, nebyla tedy pořízena v žádném tuzemském obchodě a podle dopátraných informací je její původ pravděpodobně osobní dovoz prodávajícího z Asie. Na všech fotografiích je porovnávána s originálním produktem, tak aby byl rozdíl v daném detailu jasně patrný. Nutno ovšem podotknout, že náš příklad není žádné dogma. Fejků v různých provedeních a kvalitách může být nekonečně mnoho a také na trhu neexistují jen wedge Titleist. Všechny popsané rozdíly se ale často opakují i u jiných produktů.
Ještě než se pustím do rozboru samotných fotografií, je dobré zmínit jeden ze zásadních znaků faku, tedy cenu. Dnešní konkurence prodejců je tak vysoká, že se jejich běžné ceny liší v průměru o +/- 10%, nebereme-li v potaz výprodeje na konci sezóny. Pokud na internetu najdete třeba nový putter Scotty Cameron s cenou o 30% nižší než je průměr běžný na trhu, je nákup určitě riskantní. Pokud je cena o 50% a více nižší a hledáte-li navíc v Číně, tak zřejmě chcete zakoupit fake zcela vědomě. U nákupů již ohraných holí z bazaru je to samozřejmě o dost složitější, protože někdy ani samotný prodejce hraných holí nemusí tušit, že nabízí faky, se kterými už sám hrál. Cena je zde samozřejmě sporadická. Nedá se určit žádný její průměr natož podezřelá cena. Já sám bych hranou wedge Titleist SM5 ohodnotil na 1400-1800,-Kč, podle stavu. Někdo může ale chtít více, protože s holí byl jednou na hřišti, jiný méně, protože mu doma jen překáží a chce se jí rychle zbavit.
Pojďme ale k samotným fotografiím...
1.FOTO - PÍSMO A FONT
Na obrázku č. 1 jsou hlavy obou holí. Originálem je hlava vlevo, ještě zabalená ve folii, která však nemá na popsání rozdílů vliv. Prvním rozdílem je barva hole, kdy fake je o něco tmavší. Druhý rozdíl je třeba hledat v detailech – vyrytém písmu a znacích. U faku je text tučnější, vyrytí jde více do hloubky, celkový dojem je takový „hrubší“ na rozdíl od jemně a precizně zpracovaného originálu. Pro lajka je to rozhodně složité posoudit, možná i pro řadu odborníků. Posouzení je těžké například i podle obrázků z webu výrobce. Pokud je diskuze třeba o tučnosti písma, ta se těžko posuzuje podle obrázků. Dokud obě hole nejsou vedle sebe, lze se o podezření na fake jen domnívat.
2.FOTO - ČÍSLO LOFTU
Obrázek č. 2 ukazuje detail vyrytí čísla loftu. Na faku v popředí je opět silnější text a také odstín červené u čísla bouncu se mírně liší.
3.FOTO - TVAR HLAVY
Obrázek č. 3 se snaží zachytit tvary hlav obou holí. Originál vpravo má mnohem lépe patrný tzv. grind hole - zkosení v zadní spodní hraně hlavy hole. Respektive u faku se moc grindu nedá mluvit. Rozdílný je také ofset (odsazení krčku) hole.
4. A 5.FOTO - SÉRIOVÉ ČÍSLO HOLE
Obrázek č. 4 se zaměřuje na poměrně problematický prvek - výrobní sériové číslo hole. Pokud jde o hole různých značek, tak jej originály obsahovat mohou, ale i nemusí. Například u Callaway jsem se setkal s metodou, kdy jen sériová produkce standardních holí obsahovala sériové číslo a hole na míru dle fittingu naopak ne, navíc jen některé. Stačilo si tedy objednat prodloužené hole a už číslo chybělo. Když už ale hůl sériové číslo obsahuje, tak je vždy u originálů na stejné pozici! V případě wedgí Titleist SM5 je vždy „vypáleno“ do plastové ferule (detail na obrázku č. 5).
Fake má v tomto konkrétním případě vygravírované číslo na krčku hole. Špatná pozice tedy ledacos napoví. U želez a wedgí Titleist však v některých případech může číslo taktéž zcela chybět. Jedná se o případy, kdy byl na holi měněn shaft. Pokud zlomíte hůl a odnesete ji do servisu k opravě, je vyměněna i ferule. Původní se při odstraňování starého shaftu většinou zničí a žádný lokální servis vám nové seriové číslo samozřejmě „nevypálí“. Jestli jste si tedy z druhé ruky koupili hole Titleist, které výrobní číslo vůbec neobsahují, nemusí to 100% znamenat, že se jedná o fake. Na obrázku č. 4 je ještě nutné poukázat na samotnou velikost ferulí. Ta falešná je o malinko kratší a což mohu jen napsat, tak i na dotek nebyla tak hladká jako originál.
6.FOTO - ZNAČENÍ SHAFTU
Obrázek č. 6 poukazuje na značení shaftů. Při podezření je vždy nejprve nutné ověřit, jaký má být základní shaft nebo pokud jsou hole nafitované na jiný, tak na jaký a jak vlastně vypadá. Pak lze teprve posuzovat rozdíly. Zde se v případě faku mělo zřejmě jednat o základní True Temper Dynamic Gold S200. Na originále tohoto typu shaftu je logo výrobce vždy vytištěno. U bazaru opět může být mírný konflikt, protože potisk lze snadno nožem seškrábat bez poškození shaftu. V tomto případě by tato argumentace však příliš neobstála, protože shaft byl v tomto místě navíc o něco tenčí a měl podivně odstupňované stepy (přechody ze silnější části shaftu na užší).
7.FOTO - SAMOLEPKY
Samolepky (foto č. 7) pro další označení shaftu jsou jedním z poměrně snadných poznávacích znamení faku. Když člověk ví, jak vypadá originál je to snadné rozpoznat, protože paradoxně právě tento docela jednoduchý prvek je na řadě faků velmi odlišný. Wedge SM5 používají originální značení příkladu dole. Na shaft na obrázku nahoře se padělatel pokusil nalepit jakousi mutaci originální samolepky True Temper, do které ale nacpal nápis Titleist s podivnými a tučnými fonty. Podobnou samolepku používali mnohem starší wedge Titleist, ale i ty ji měly v lepší kvalitě. Za povšimnutí též stojí jakási hologramová nálepka, která je zde úplně navíc. Taková hologramová samolepka je většinou značným příslibem faku. Nevím jak ve světě ale v Evropě se na hole od výrobce něco podobného vůbec nedává. Z pohledu bazarového prodeje je „samolepkový“ problém trochu zavádějící, protože hůl ani žádnou samolepku obsahovat nemusí, už jen proto, že ji lze buď vědomě odstranit anebo se otrhala během užívání.
8.FOTO - MATERIÁL
Obrázek č. 8 už naznačuje kvalitativní rozdíl věci. Po sundání gripu bylo zjištěno, že shaft je zřejmě z obyčejné oceli, kde byl použit místo kvalitního pochromování, jen jakýsi nástřik. Ten se z hole začíná loupat. Pomineme-li silné pochybnosti o vlivu laciného shaftu na hru samotnou, je zde velká pravděpodobnost postupné koroze, která zřejmě jednou vyústí v zlomení hole.
9.FOTO - GRIPY
Obrázek č. 9 porovnává gripy. Zde je třeba zmínit, že u faku se jednalo o hranou hůl a grip tudíž byl používán. Porovnání originálu s falešným gripem tedy není zcela jednoduché a průkazné. Nový je ten tmavší vlevo. I tak je vidět drobný rozdíl v logu, kdy je u originálu celá textura o malinko větší. Do těchto řádků pak nelze přenést vůně gripů. Ten falešný i po nějaké době hraní nese dostatek divného naftalenového zápachu. Těžko se to popisuje, ale přičichnete-li k originálu, řeknete si „hmm guma“, u faku se ale zřejmě ušklíbnete, protože zápach falzifikátu není nic příjemného.
PÁR SLOV ZÁVĚREM
Doufejme, že výše zmíněné řádky o něco více pomohou k identifikaci rizikových nákupů**, i když větší či menší pochybnosti vzhledem k množství produktů na trhu asi mohou vznikat vždy. Bude-li však ve vás někdy hlodat nejistota, je tu diskuse pod článkem, nebo se stačí zastavit u nás v GolfGearu.
Ještě než se pustím do rozboru samotných fotografií, je dobré zmínit jeden ze zásadních znaků faku, tedy cenu. Dnešní konkurence prodejců je tak vysoká, že se jejich běžné ceny liší v průměru o +/- 10%, nebereme-li v potaz výprodeje na konci sezóny. Pokud na internetu najdete třeba nový putter Scotty Cameron s cenou o 30% nižší než je průměr běžný na trhu, je nákup určitě riskantní. Pokud je cena o 50% a více nižší a hledáte-li navíc v Číně, tak zřejmě chcete zakoupit fake zcela vědomě. U nákupů již ohraných holí z bazaru je to samozřejmě o dost složitější, protože někdy ani samotný prodejce hraných holí nemusí tušit, že nabízí faky, se kterými už sám hrál. Cena je zde samozřejmě sporadická. Nedá se určit žádný její průměr natož podezřelá cena. Já sám bych hranou wedge Titleist SM5 ohodnotil na 1400-1800,-Kč, podle stavu. Někdo může ale chtít více, protože s holí byl jednou na hřišti, jiný méně, protože mu doma jen překáží a chce se jí rychle zbavit.
Pojďme ale k samotným fotografiím...
1.FOTO - PÍSMO A FONT
Na obrázku č. 1 jsou hlavy obou holí. Originálem je hlava vlevo, ještě zabalená ve folii, která však nemá na popsání rozdílů vliv. Prvním rozdílem je barva hole, kdy fake je o něco tmavší. Druhý rozdíl je třeba hledat v detailech – vyrytém písmu a znacích. U faku je text tučnější, vyrytí jde více do hloubky, celkový dojem je takový „hrubší“ na rozdíl od jemně a precizně zpracovaného originálu. Pro lajka je to rozhodně složité posoudit, možná i pro řadu odborníků. Posouzení je těžké například i podle obrázků z webu výrobce. Pokud je diskuze třeba o tučnosti písma, ta se těžko posuzuje podle obrázků. Dokud obě hole nejsou vedle sebe, lze se o podezření na fake jen domnívat.
2.FOTO - ČÍSLO LOFTU
Obrázek č. 2 ukazuje detail vyrytí čísla loftu. Na faku v popředí je opět silnější text a také odstín červené u čísla bouncu se mírně liší.
3.FOTO - TVAR HLAVY
Obrázek č. 3 se snaží zachytit tvary hlav obou holí. Originál vpravo má mnohem lépe patrný tzv. grind hole - zkosení v zadní spodní hraně hlavy hole. Respektive u faku se moc grindu nedá mluvit. Rozdílný je také ofset (odsazení krčku) hole.
4. A 5.FOTO - SÉRIOVÉ ČÍSLO HOLE
Obrázek č. 4 se zaměřuje na poměrně problematický prvek - výrobní sériové číslo hole. Pokud jde o hole různých značek, tak jej originály obsahovat mohou, ale i nemusí. Například u Callaway jsem se setkal s metodou, kdy jen sériová produkce standardních holí obsahovala sériové číslo a hole na míru dle fittingu naopak ne, navíc jen některé. Stačilo si tedy objednat prodloužené hole a už číslo chybělo. Když už ale hůl sériové číslo obsahuje, tak je vždy u originálů na stejné pozici! V případě wedgí Titleist SM5 je vždy „vypáleno“ do plastové ferule (detail na obrázku č. 5).
Fake má v tomto konkrétním případě vygravírované číslo na krčku hole. Špatná pozice tedy ledacos napoví. U želez a wedgí Titleist však v některých případech může číslo taktéž zcela chybět. Jedná se o případy, kdy byl na holi měněn shaft. Pokud zlomíte hůl a odnesete ji do servisu k opravě, je vyměněna i ferule. Původní se při odstraňování starého shaftu většinou zničí a žádný lokální servis vám nové seriové číslo samozřejmě „nevypálí“. Jestli jste si tedy z druhé ruky koupili hole Titleist, které výrobní číslo vůbec neobsahují, nemusí to 100% znamenat, že se jedná o fake. Na obrázku č. 4 je ještě nutné poukázat na samotnou velikost ferulí. Ta falešná je o malinko kratší a což mohu jen napsat, tak i na dotek nebyla tak hladká jako originál.
6.FOTO - ZNAČENÍ SHAFTU
Obrázek č. 6 poukazuje na značení shaftů. Při podezření je vždy nejprve nutné ověřit, jaký má být základní shaft nebo pokud jsou hole nafitované na jiný, tak na jaký a jak vlastně vypadá. Pak lze teprve posuzovat rozdíly. Zde se v případě faku mělo zřejmě jednat o základní True Temper Dynamic Gold S200. Na originále tohoto typu shaftu je logo výrobce vždy vytištěno. U bazaru opět může být mírný konflikt, protože potisk lze snadno nožem seškrábat bez poškození shaftu. V tomto případě by tato argumentace však příliš neobstála, protože shaft byl v tomto místě navíc o něco tenčí a měl podivně odstupňované stepy (přechody ze silnější části shaftu na užší).
7.FOTO - SAMOLEPKY
Samolepky (foto č. 7) pro další označení shaftu jsou jedním z poměrně snadných poznávacích znamení faku. Když člověk ví, jak vypadá originál je to snadné rozpoznat, protože paradoxně právě tento docela jednoduchý prvek je na řadě faků velmi odlišný. Wedge SM5 používají originální značení příkladu dole. Na shaft na obrázku nahoře se padělatel pokusil nalepit jakousi mutaci originální samolepky True Temper, do které ale nacpal nápis Titleist s podivnými a tučnými fonty. Podobnou samolepku používali mnohem starší wedge Titleist, ale i ty ji měly v lepší kvalitě. Za povšimnutí též stojí jakási hologramová nálepka, která je zde úplně navíc. Taková hologramová samolepka je většinou značným příslibem faku. Nevím jak ve světě ale v Evropě se na hole od výrobce něco podobného vůbec nedává. Z pohledu bazarového prodeje je „samolepkový“ problém trochu zavádějící, protože hůl ani žádnou samolepku obsahovat nemusí, už jen proto, že ji lze buď vědomě odstranit anebo se otrhala během užívání.
8.FOTO - MATERIÁL
Obrázek č. 8 už naznačuje kvalitativní rozdíl věci. Po sundání gripu bylo zjištěno, že shaft je zřejmě z obyčejné oceli, kde byl použit místo kvalitního pochromování, jen jakýsi nástřik. Ten se z hole začíná loupat. Pomineme-li silné pochybnosti o vlivu laciného shaftu na hru samotnou, je zde velká pravděpodobnost postupné koroze, která zřejmě jednou vyústí v zlomení hole.
9.FOTO - GRIPY
Obrázek č. 9 porovnává gripy. Zde je třeba zmínit, že u faku se jednalo o hranou hůl a grip tudíž byl používán. Porovnání originálu s falešným gripem tedy není zcela jednoduché a průkazné. Nový je ten tmavší vlevo. I tak je vidět drobný rozdíl v logu, kdy je u originálu celá textura o malinko větší. Do těchto řádků pak nelze přenést vůně gripů. Ten falešný i po nějaké době hraní nese dostatek divného naftalenového zápachu. Těžko se to popisuje, ale přičichnete-li k originálu, řeknete si „hmm guma“, u faku se ale zřejmě ušklíbnete, protože zápach falzifikátu není nic příjemného.
PÁR SLOV ZÁVĚREM
Doufejme, že výše zmíněné řádky o něco více pomohou k identifikaci rizikových nákupů**, i když větší či menší pochybnosti vzhledem k množství produktů na trhu asi mohou vznikat vždy. Bude-li však ve vás někdy hlodat nejistota, je tu diskuse pod článkem, nebo se stačí zastavit u nás v GolfGearu.