Golfem k trvalé spokojenosti

[JAJ]

Zdravím úplně všechny golfisty, dělení na amatéry a profesionály patří do minulého století

S golfem jsem začal v roce 2006, hledal jsem vhodný sport pro syna. Lyžování moc rychlé, na letecké modelářství nebyly ručičky, horolezectví nebezpečné. "Naštěstí" jsem odebíral MF Dnes, kde každý rok vycházela příloha GOLF. A to bylo ono. Takže přes 14 let sleduji, jaký je rozdíl mezi pravidelně trénujícím sportovcem pod vedením zkušených trenérů a "pohodářem" s celkem cca 10 zaplacenými hodinami za život. Sportovec je zavalen více než stovkou trofejí, já vyhrál jedno stolní víno na stejblforďáku. Ale spokojení (občas nasraní) jsme zatím oba.
Naprosto neskutečné je golfově "vyrůstat" vedle skutečně rostoucího malého golfisty. Když vidíte, co se dá uhrát s drajvy kolem 130m a sedmičkou kolem 80m (cca HCP 20).
Posilování a cvičení je zbytečné, vždyť stačí tak krátké rány! Bohužel, u mne to nějak nefunguje. Jsem trochu jako Mr. Bean, o víkendech v noci sedím a sleduji golf. V tom jsem skutečně dobrý, na hřišti pak dokážu poradit kam a jak hrát (beze srandy), jen to neumím zahrát.

Snad se na 19. jamce mimo pokecu také něco nového dozvím a budu ještě lepším teoretikem. Na trénink jsem líný, raději hraji. Jednou za rok pod 90, jinak je to boj s klackem zvaným golfová hůl. Ale jak se u nás na ostravsku říká - "sranda musi byt".

SKOL (to mi zůstalo z toho lyžování)

 

[Marta]

Zdravím úplně všechny golfisty, dělení na amatéry a profesionály patří do minulého století

S golfem jsem začal v roce 2006, hledal jsem vhodný sport pro syna. Lyžování moc rychlé, na letecké modelářství nebyly ručičky, horolezectví nebezpečné. "Naštěstí" jsem odebíral MF Dnes, kde každý rok vycházela příloha GOLF. A to bylo ono. Takže přes 14 let sleduji, jaký je rozdíl mezi pravidelně trénujícím sportovcem pod vedením zkušených trenérů a "pohodářem" s celkem cca 10 zaplacenými hodinami za život. Sportovec je zavalen více než stovkou trofejí, já vyhrál jedno stolní víno na stejblforďáku. Ale spokojení (občas nasraní) jsme zatím oba.
Naprosto neskutečné je golfově "vyrůstat" vedle skutečně rostoucího malého golfisty. Když vidíte, co se dá uhrát s drajvy kolem 130m a sedmičkou kolem 80m (cca HCP 20).
Posilování a cvičení je zbytečné, vždyť stačí tak krátké rány! Bohužel, u mne to nějak nefunguje. Jsem trochu jako Mr. Bean, o víkendech v noci sedím a sleduji golf. V tom jsem skutečně dobrý, na hřišti pak dokážu poradit kam a jak hrát (beze srandy), jen to neumím zahrát.

Snad se na 19. jamce mimo pokecu také něco nového dozvím a budu ještě lepším teoretikem. Na trénink jsem líný, raději hraji. Jednou za rok pod 90, jinak je to boj s klackem zvaným golfová hůl. Ale jak se u nás na ostravsku říká - "sranda musi byt".

SKOL (to mi zůstalo z toho lyžování)

Vítej na Jamce! Ó jak vím, o čem píšeš! Sice ty svoje (už ne malé) golfisty sleduji "teprve" 5 let, ale zatímco ten nejstarší je na hcp 13,9 a mladší na 19, 1 (začal o rok později), já se stále plácám kolem 33 Zato plním velice zdatně roli socializační, navazuji přátelské vztahy s ostatními golfisty a golfistkami, reprezentuji rodinu hlavně na baru a ve společenské konverzaci Mám dvě skleněné trofeje, jeden hrozný plastový pohár - to když se mi za sezonu podaří mimořádný výkon. Kluci mají plné police...
Tak budu ráda, když se potkáme, na hřišti při hře ideálně a na akci Jamky jakbysmet! Ať se ti tu líbí, další teoretik se tu jistě vejde.

 

[requo]

Zdravím úplně všechny golfisty, dělení na amatéry a profesionály patří do minulého století

S golfem jsem začal v roce 2006, hledal jsem vhodný sport pro syna. Lyžování moc rychlé, na letecké modelářství nebyly ručičky, horolezectví nebezpečné. "Naštěstí" jsem odebíral MF Dnes, kde každý rok vycházela příloha GOLF. A to bylo ono. Takže přes 14 let sleduji, jaký je rozdíl mezi pravidelně trénujícím sportovcem pod vedením zkušených trenérů a "pohodářem" s celkem cca 10 zaplacenými hodinami za život. Sportovec je zavalen více než stovkou trofejí, já vyhrál jedno stolní víno na stejblforďáku. Ale spokojení (občas nasraní) jsme zatím oba.
Naprosto neskutečné je golfově "vyrůstat" vedle skutečně rostoucího malého golfisty. Když vidíte, co se dá uhrát s drajvy kolem 130m a sedmičkou kolem 80m (cca HCP 20).
Posilování a cvičení je zbytečné, vždyť stačí tak krátké rány! Bohužel, u mne to nějak nefunguje. Jsem trochu jako Mr. Bean, o víkendech v noci sedím a sleduji golf. V tom jsem skutečně dobrý, na hřišti pak dokážu poradit kam a jak hrát (beze srandy), jen to neumím zahrát.

Snad se na 19. jamce mimo pokecu také něco nového dozvím a budu ještě lepším teoretikem. Na trénink jsem líný, raději hraji. Jednou za rok pod 90, jinak je to boj s klackem zvaným golfová hůl. Ale jak se u nás na ostravsku říká - "sranda musi byt".

SKOL (to mi zůstalo z toho lyžování)

Ahoj, vítej na Jamce. To je ale pěkná úvaha na úvod. Prozradíš nám ještě svá oblíbená hřiště? Případně kde by si si chtěl zahrát?

 

[JAJ]

Ahoj,

19. jamku sleduji 3 roky. Celé 3 měsíce od registrace mi trvalo dát dohromady těch pár řádků o sobě. Stejně nevím, zda příspěvky píši do správných kolonek (ani ten šedý obdélníček s HCP aj. jaksi neumím vyplnit, ale to určitě nevadí). Jak jsem se zmínil, jsem z ostravska, hraji (pokud tak mohu hororovou cestu mezi odpalištěm a jamkou nazvat) v Šilheřovicích, Kravařích a občas na dalších hřištích v širším okolí Ostravy. Přes léto tu a tam v Rakousku, Slovinsku a Itálii.

Bohužel na hřištích, kde bych si chtěl zahrát nemá osoba s mou herní dovedností co dělat (mohl bych tam leda sbírat odpadky).

 

[JAJ]

Vítej na Jamce! Ó jak vím, o čem píšeš! Sice ty svoje (už ne malé) golfisty sleduji "teprve" 5 let, ale zatímco ten nejstarší je na hcp 13,9 a mladší na 19, 1 (začal o rok později), já se stále plácám kolem 33 Zato plním velice zdatně roli socializační, navazuji přátelské vztahy s ostatními golfisty a golfistkami, reprezentuji rodinu hlavně na baru a ve společenské konverzaci Mám dvě skleněné trofeje, jeden hrozný plastový pohár - to když se mi za sezonu podaří mimořádný výkon. Kluci mají plné police...
Tak budu ráda, když se potkáme, na hřišti při hře ideálně a na akci Jamky jakbysmet! Ať se ti tu líbí, další teoretik se tu jistě vejde.

Díky za příznivou reakci (jen nevím, zda píšu do odpovídající kolonky). Já to měl s barem vždy složitější, nebydlím na hřišti, takže jsem musel dodržovat suchý zákon, abych nebyl při jízdě domů odchycen a potrestán. Vždy jsem byl spíše introvert, většinou tedy bloudím po hřišti v malé rodinné skupince, nebo sám. I to má něco do sebe. Ten úžasný pocit, když kráčím sám sluncem ozářeným hřištěm a trefuji míčkem místa, na která jsem mířil. Pak se vzbudím.