Tenhle příměr mě napadl po posledním tréninku.
Čím víc člověk golf zkouší, tím větší detaily mu golf ukazuje. Pod kamenem už není jen cosi tmavého se zvláštním plátovým brněním. Už si člověk všimne, že to má i pidinožičky.
A tak u golfu člověk zjistí až za docela dlouhou dobu, že zaujmout správný postoj je bez zrcadla setsakra těžké, protože to člověka o pár centimetrů "někam táhne". A když už to jakžtakž napiluje, tak ho zradí něco jiného, co je také jen o pár centimetrech. A toho "jiného" je asi tisíc věcí.
S údivem v "aha" momentu pak zírá, že ten brouk má i piditykadélka a na další a další drobnosti, které by ho ani nenapadly.
Ano, jde to všechno odbýt tím, že je to zkrátka brouk a proč se v tom dál nimrat. A že někdo má dobré oči a vidí to všechno hned. A druhý, co má na očích čočky, beztak brouka nikdy neuvidí v celé jeho dokonalosti. A nakonec, koho brouci neživí, tak ať je bere s rezervou. Ať se u kamene nemotá entomologům - profíkům i amatérům. A nedejbože, ať nevykládá to, co všichni ti, co stojí u kamene, o broucích už dávno vědí.
Z praktické stránky mají pravdu.
Šetří se čas tím, že se člověk nezabývá zbytečnostmi... ani tím, na co nemá.
Ale z druhé strany... Jak je to v Malém Princi?
"Dobrý den, pozdravil malý princ.
Dobrý den, řekl obchodník.
Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít.
Proč to prodáváš? zeptal se malý princ.
Je to velká úspora času, odpověděl obchodník. Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.
A co se dělá s těmi padesáti třemi minutami?
Co kdo chce...
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl si malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce..."
Možná to spolu nesouvisí, a možná víc, než se zdá.
Možná je to bláznovství, možná "jen" dobrodružství života.
Pěknou každou hru!
A pěkný každý trénink!
☺
Upraveno moderátorem:
