Blog Deníček golfového manažera 20. – Navy SEALs

[mkopcak]

Právě jsem publikoval článek:

Blog  Deníček golfového manažera 20. – Navy SEALs

Kdybyste se šli zeptat na můj českolipskej gympl, jakej byl Kopčák student, asi vám většina profesorů řekne, že to byl boj, ale zábava. Že pruzení do zaběhlých procesů byla moje kratochvíle, ale když přišlo na věc, vždycky sme se domluvili. S autoritama jsem vždycky zápasil a to mi zůstalo...

• mkopcak
• 18.3.2018
• Kategorie: Blogy a osobní

Diskuse a komentáře k článku vítány.

 

[Dana]

Čím to? Protože jsou to děti svých rodičů...

 

[mkopcak]

Čím to? Protože jsou to děti svých rodičů...

Spíš žáci svých učitelů...

 

[Dana]

Spíš žáci svých učitelů...

Částečně. Dobrý základ z domova se prosadí.

 

[jan]

Ona ta zvidavost tez souvisi s vekem (starsi maji ma salamu...) a prostredim (je to preci desne trapny se na neco zeptat...).

 

[Dana]

Ona ta zvidavost tez souvisi s vekem (starsi maji ma salamu...) a prostredim (je to preci desne trapny se na neco zeptat...).

to je fakt, to taky. ale tohle se týká spíš nižších ročníků,ne? @mkopcak

 

[mkopcak]

to je fakt, to taky. ale tohle se týká spíš nižších ročníků,ne? @mkopcak

Komplet základka. Jistě, já vidím, že to tak je. Ale proč? Proč se ta zvídavost vytrácí? Proč je nutné ty děti takhle prudit, především v hodinách tělocviku?

 

[Dana]

Komplet základka. Jistě, já vidím, že to tak je. Ale proč? Proč se ta zvídavost vytrácí? Proč je nutné ty děti takhle prudit, především v hodinách tělocviku?

Nenuť mě vzpomínat na českolipské gymnázium a studium mého mladšího syna s podmínečným vyloučením před pololetím v maturitním ročníku za to, že trval na dodržování školního řádu ....tělocvikáře a ředitele v jednom, jeho manželku tělocvikářku...

 

[JardaK]

to je fakt, to taky. ale tohle se týká spíš nižších ročníků,ne? @mkopcak

Komplet základka. Jistě, já vidím, že to tak je. Ale proč? Proč se ta zvídavost vytrácí? Proč je nutné ty děti takhle prudit, především v hodinách tělocviku?

Já ti nevím, ale ani za mých časů na základce jsem nepotkal učitele, který by ve mě dokázal vzbudit zájem o předmět. Tedy kromě učitele na matematiku a hudebku - ten stejný učitel. A tělocvikáři? - ti dokázali jediné, vzbudit v nás odpor ke sportu. Třeba lyžovat jsem začal až kvůli svým dětem - po vlastních hrozných zkušenostech z lyžařského výcviku na škole.
Dnes, kdy na jedné straně mají děti daleko lepší přístup k informacím, daleko víc lákadel a zájmů (já mohl sportovat, číst nebo být u hasičů) a na druhé straně třeba angličtinu učí lidé, kteří neumí učit a informatiku lidé, kteří o tom vědí míň než ty děti - co bys jako čekal?
Čím by jako měli učitelé (velká většina z nich) zaujmout děti v konkurenci proti PC hrám, internetu, youtuberům, volně přístupné muzice všech žánrů?

 

[Dana]

Já ti nevím, ale ani za mých časů na základce jsem nepotkal učitele, který by ve mě dokázal vzbudit zájem o předmět. Tedy kromě učitele na matematiku a hudebku - ten stejný učitel. A tělocvikáři? - ti dokázali jediné, vzbudit v nás odpor ke sportu. Třeba lyžovat jsem začal až kvůli svým dětem - po vlastních hrozných zkušenostech z lyžařského výcviku na škole.
Dnes, kdy na jedné straně mají děti daleko lepší přístup k informacím, daleko víc lákadel a zájmů (já mohl sportovat, číst nebo být u hasičů) a na druhé straně třeba angličtinu učí lidé, kteří neumí učit a informatiku lidé, kteří o tom vědí míň než ty děti - co bys jako čekal?
Čím by jako měli učitelé (velká většina z nich) zaujmout děti v konkurenci proti PC hrám, internetu, youtuberům, volně přístupné muzice všech žánrů?

Pár se jich takových najde. Ale jsou to výjimky, to je fakt.

 

[JardaK]

Já ti nevím, ale ani za mých časů na základce jsem nepotkal učitele, který by ve mě dokázal vzbudit zájem o předmět. Tedy kromě učitele na matematiku a hudebku - ten stejný učitel. A tělocvikáři? - ti dokázali jediné, vzbudit v nás odpor ke sportu. Třeba lyžovat jsem začal až kvůli svým dětem - po vlastních hrozných zkušenostech z lyžařského výcviku na škole.
Dnes, kdy na jedné straně mají děti daleko lepší přístup k informacím, daleko víc lákadel a zájmů (já mohl sportovat, číst nebo být u hasičů) a na druhé straně třeba angličtinu učí lidé, kteří neumí učit a informatiku lidé, kteří o tom vědí míň než ty děti - co bys jako čekal?
Čím by jako měli učitelé (velká většina z nich) zaujmout děti v konkurenci proti PC hrám, internetu, youtuberům, volně přístupné muzice všech žánrů?

Pár se jich takových najde. Ale jsou to výjimky, to je fakt.

Bohužel vždy to byly výjimky. Na každého z takových kantorů hrozně rád vzpomínám. Je lehké si ty tři čtyři, které jsem potkal za 17 let školy zapamatovat.

 

[requo]

Jak se to dělá, z čeho to je, jak to chutná, jak se to počítá, kde se to vyrábí, proč to tak funguje,...99% dětí ve školách vidělo golfové hole poprvé v životě. A vědět nechtěli nic...

Hezký článek/zamyšlení.

Vybral jsem si tuhle část na reakci. Vidělo golfové hole poprvé v životě a vědět nechtěli víc - já se tomu ale moc nedivím, schválně vezmu tenhle konkrétní případ - byť by se dalo diskutovat i obecně, více filozoficky. U golfu a v této easy variantě si nedokážu představit, že by to mohlo trvale zaujmout v rámci ukázkové hodiny, případně dvou hodin tělocviku v rámci jednoho týdne. Těch aktivit je v dnešní době tolik - myšleno, co se dá dělat, že pochybuji, že je tím zaujmeš, že by sami po tom šáhli a vzali na ulici. Proč by se ptali? Je to pro ně nové, nedokážu si představit, že by dítě samo přišlo, a začalo řešit - kolik to stojí, jaká jsou pravidla, jak se to hraje, jak se vyrábí míček. Prostě zábava s křiklavě barevnými míčky a holemi v rámci 45 minut vyučovací hodiny. Vybudit zájem trvá, je to pozvolný a dlouhodobý proces, pomalu budující nadšení a zájem a ne hned. Těch vjemů je dneska obecně hodně, takže si nedokážu představit, že by dvě hodiny kohokoli z dětí zaujaly tak, že by si trvali na tom - ano, tohle chci dělat. Druhá věc, která mě přitom napadla - víš co bylo dobré na tělocviku, co byla sranda a takové to pronikání do zákulisí? Možnost pomoct. To znamená, připravit "atrakci, natáhnout síť, postavit/donést branky, dojít si půjčit dřív míč do kabinetu a kopat než přijde učitel atp" - často jsem si všiml, že je snaha zážitky jakoby zintenzivnit, tzn. nepustit děti k té přípravě/uklidu, ale prostě jim všechno hned naservírovat, připravit - kdy pro úsporu času přijdou k hotovému a pokusit se do těch 45 minut toho nacpat prostě co nejvíc. Tzn. připravené úseky, opičí dráhy atp. Těžko si pak k tomu vypěstovat vztah.

Možná se do tá vztáhnout na obecné aktivity, že je všechno hned. Někteří z nás si vzpomeneme na atarko, na segu, případně disketové počítače. Vzpomínáte se na to napětí, jestli se kazeta načte celá, jestli všech deset disket se hrou funguje? A seděli dva kamarádi u toho, koukali na zrníci obrazovku a povídali si, kdo co bude hrát, jak to bude hrát a tak... prostě, je to dnes jiné. Takové - příliš mnoho zážitků a vjemů za příliš krátkou chvíli, myslím. Já se jim nedivím, že se neptají. Taky jsem dnes večer popravdě rád, když nemusím nic řešit a mohu jenom vypnout.

 

[Marta]

Souhlasím s tím, že děti dnes mají příliš mnoho vjemů, možností a spousta jich je velmi snadných - pasivních. Moje vzpomínka na učitelku tělocviku ze základky je taková, že měla přiléhavou teplákovku, na krku kovovou píšťalku a dokonale mi na věky znechutila vybíjenou. Jo to učitel z ekonomky (nyní je ředitelem té školy) co jsme ho měli na tělák, to byla jiná třída! Jednak jsme do něj byly všechny šmahem zamilované a jednak asi pochopil, že na ekonomické škole, plné holek prostě žádné atletické a gymnastické výkony nemůže očekávat. Takže jsme si na tělák nosily strakaté sukně a tancovaly "skoťáky" - učil nás skotské tance a nás to hrozně bavilo. Dokonce jsme rozhýbaly i obávanou inspektorku za kraje když přišla na inspekci. A taky nám rozdal rukavice a zkusil nám ukázat základy softbalu. A díky jemu se mi softbal pak stal na několik let sportem č. 1.

Moji kluci dělají na gymplu v tělocviku asi ledacos. Vím, že hodně hrají florbal (přijde mi, že je to teď dost módní sport), ale taky klasicky plní takové ty "tělocvičné normy" - běh, hod, skoky do dálky. Absolvovali lyžák, aby starší zjistil, že "lyže FAKT ne". Mladší díky lyžáku, protože ho to chytlo, vloni absolvoval lyžařskou "školu", ale letos už neměl zájem. Se školou jezdí i do Alp, možnosti jsou.

Asi nejsou děti jiné než jsme bývali my. Mají jen víc možností, víc toho mají na podnosu až pod nosem....Pro dost lidí je myslím sportování dětí finančně příliš nákladné, to si nemusíme nic namlouvat. Něco to prostě stojí. Asi hodně záleží na rodině, na rodičích, jak se doma věnují všichni sportu, jestli vůbec...děti ze "sportovně" založených rodin mají jiný přístup, to je evidentní.

 

[mkopcak]

Ja bych v podstate asi ani neocekaval, ze deti okamzite zacnou zjistovat informace. Ocekaval bych, ze katalyzatorem bude osoba pedagoga. Ktera ma sanci vyzdimat z neceho maximum. A pokud to tak neni, tak proc?

 

[kristyna]

Ja bych v podstate asi ani neocekaval, ze deti okamzite zacnou zjistovat informace. Ocekaval bych, ze katalyzatorem bude osoba pedagoga. Ktera ma sanci vyzdimat z neceho maximum. A pokud to tak neni, tak proc?

Ahoj Martine, konečně téma, které je mi blízké.
Učitelé jsou různí, lidé jsou různí.
Pracuji s dětmi mladšími a ti se ještě docela ptají, ale musím se ptát i já. Děti se hodně učí nápodobou.
Chodíme do tělocvičny, je nějaký projekt, Sportující mládež se to jmenuje a tam se dětem věnují chlapy-sportovci. S dětmi necvičím (i když někdy chybí člen do týmu) a stejně jdu do tělocvičny ve sportovním oblečení a lahví vody. Jsem moc ráda za tyto akce, děti prožijí něco nového, setkají se s různými lidmi....
Nemůžeš vědět, jestli děti učitel v golfu dále nepodporuje, nebaví se o něm... I když to by se tě ptal, jestli ještě přijdeš nebo jestli je možné přijít se podívat na hřiště...
My nedávno byli na dopoledni s florbalem. Florbal mě vůbec nezajímá, byla jsem, ale jako jediná učitelka ve sportovním, vzala jsem si hokejku do ruky a vystřelila na bránu a ne jednou. Děti to moc bavilo a tak jsem si řekla o vizitku, ptala se na pořádání další takové akce, ať nás příště určitě zase osloví.
Každý učitel je zkrátka jiný

 

[wasp]

Kdybyste se šli zeptat na můj českolipskej gympl, jakej byl Kopčák student, asi vám většina profesorů řekne, že to byl boj, ale zábava. Že pruzení do zaběhlých procesů byla moje kratochvíle, ale když přišlo na věc, vždycky sme se domluvili. S autoritama jsem vždycky zápasil a to mi zůstalo dodnes. Ale žádnou loženě špatnou vzpomínku na český vzdělávací systém nemám a určitě bych vyškráb spoustu těch úsměvných. Je to čtrnáct dní, co jsem se vypravil do škol v okolí Hořehled v rámci projektu Se školou na golf. A je to stejných 14 dní, co Táta parťák rozdělil českou společnost.

Zobrazit přílohu 4133

Se školou na golf je prima projekt, do kterého ČGF poslední dobou celkem šlape a kluby zajímavě podporuje. Byť bych se na zkostnatělém aparátu federace mohl nebesky vyřádit, tak v tomto případě za mne rozhodně palec nahoru, protože vidět vysvědčení se známkou z výuky golfu člověka u srdce zahřeje, i slzu dojetí uroní.

Táta parťák oproti tomu píchnul do vosího hnízda, když se rozhodl bojovat se státní povinností dělat a hodnotit domácí úkoly. Mě je jeho snaha z výše popsaných důvodů sympatická, ale nerad bych nějakou nevhodnou zkratkovitostí redukoval jeho projev. Takže pokud vás to zajímá, doporučuji si těch pár článků přečíst. A určitě se věnujte diskuzím, protože tam každýmu normálně myslícímu dojde, proč si tenhle národ na hradě vykrmuje tu parodii na prezidenta.

Protože se obě tyhle věci takhle zajímavě potkaly, donutilo mne to nad tím přemýšlet. Všímal jsem si dětí běhajících po tělocvičně, jejich vzájemných interakcí a především přístupu pedagogů. Ten osciloval od “totální ignorace všeho, co se v tělocvičně dělo“ až po “pučte mi to taky, já vám ukážu, jak se to hraje“. Někdo využil mé přítomnosti pro hodnocení písemek, někdo se věnoval svému mobilu, někdo aspoň koukal, jestli dětem v rohu tělocvičny neprodávám hulení. Někdo měl přístup vyloženě přátelský, někdo smířlivě odměřený a několik učitelů si zjevně školu představuje jako výcvik Navy SEALs.

Extrémem byla osoba, která nechala děti na začátku opakovaně nastupovat skoro 15 minut, protože se jí dokola nelíbilo, jak jsou na čáře vyrovnány, že nejsou podle velikosti, lokty vyměřující mezery jsou málo propnuté,...Moje poznámka o zjevně ledabyle zastrčeném tamponu naštěstí zanikla v dusotu dětských nožek.

Snaha vychovávat svoje dvě děti se ani zdaleka neblíží mojí představě ideálu. “Oblíkni se, vyčisti si zuby a sněz snídani“ u našeho čtyřletého málokdy končí alespoň remízou. Respektující výchova popsaná v knize prý nemá vypadat jako Maginotova linie protažená obývákem. Ale dokud pozdraví, poprosí a poděkuje, jsem v podstatě spokojenej.

Co mu ale nejde rozhodně upřít, je zvídavost. On chce pořád něco vědět. Jak se to dělá, z čeho to je, jak to chutná, jak se to počítá, kde se to vyrábí, proč to tak funguje,...99% dětí ve školách vidělo golfové hole poprvé v životě. A vědět nechtěli nic...

Ta akce Se školou na golf je samozřejmě v principu Ok. Chci se zeptat, zda na jejím základě přibyli v Hořehledech nějací noví malí golfisté ( od rodičů negolfistů ). Nedávno jsem se bavil s činovníky dvou velkých klubů, kde akce běží léta ( ještě před ČGF ) a ti mi svorně tvrdili, že i přes velkou snahu je přínos pro oživení členské základny naprosto minimální, téměř nulový.

 

[mkopcak]

Ta akce Se školou na golf je samozřejmě v principu Ok. Chci se zeptat, zda na jejím základě přibyli v Hořehledech nějací noví malí golfisté ( od rodičů negolfistů ). Nedávno jsem se bavil s činovníky dvou velkých klubů, kde akce běží léta ( ještě před ČGF ) a ti mi svorně tvrdili, že i přes velkou snahu je přínos pro oživení členské základny naprosto minimální, téměř nulový.

Konkrétně u nás tato akce za 4 roky existence nepřivedla žádného malého golfistu. Ale:

- přivedla cca 10 nových členů, rodičů. Jejich děti si golf zkusili v rámci některé z našich akcí a zmínili se o tom doma. A rodiče chtěli taky a nakonec hrajou.
- teprve v letošním roce jsme začali více systematicky pracovat na tom, aby se zapojili nám blízké školy a zvýšili tak zájem dětí z okolí
- akce není realizována s návratností na 4 roky, ale za 15 - 30 let. Jak já ji chápu, má záměr změnit vnímání golfu ve společnosti a to je běh na dlouhou trať. A je potřeba na ni napojit spoustu dalších aktivit, aby to fungovalo. Možná se to nepovede, možná jo. Ale chci to zkusit.

 

[mkopcak]

Ahoj Martine, konečně téma, které je mi blízké.
Učitelé jsou různí, lidé jsou různí.
Pracuji s dětmi mladšími a ti se ještě docela ptají, ale musím se ptát i já. Děti se hodně učí nápodobou.
Chodíme do tělocvičny, je nějaký projekt, Sportující mládež se to jmenuje a tam se dětem věnují chlapy-sportovci. S dětmi necvičím (i když někdy chybí člen do týmu) a stejně jdu do tělocvičny ve sportovním oblečení a lahví vody. Jsem moc ráda za tyto akce, děti prožijí něco nového, setkají se s různými lidmi....
Nemůžeš vědět, jestli děti učitel v golfu dále nepodporuje, nebaví se o něm... I když to by se tě ptal, jestli ještě přijdeš nebo jestli je možné přijít se podívat na hřiště...
My nedávno byli na dopoledni s florbalem. Florbal mě vůbec nezajímá, byla jsem, ale jako jediná učitelka ve sportovním, vzala jsem si hokejku do ruky a vystřelila na bránu a ne jednou. Děti to moc bavilo a tak jsem si řekla o vizitku, ptala se na pořádání další takové akce, ať nás příště určitě zase osloví.
Každý učitel je zkrátka jiný

Tak já prozatím školství vnímám spíše okrajově z médií a z vlastní už přeji jen starší zkušenosti. Vše to ve mne vzbuzuje domněnku toho, že učitelé jsou vlastně chudáci. Mají málo peněz, hodně práce, moc dětí, málo vybavení, nemoderní pomůcky, zkostnatělý systém, nepodporující nadřízené, tabulky na všechno, zodpovědnost,...A v kontrastu s tím dostanou na zlatém podnose moji aktivitu. A nic...