Zero Golf
Nováček
Milé golfistky a vážení golfisté, členové 19.jamky,
jmenuji se Otakar Mareš, jsem PGA trenér, působím v Praze a rád bych vám krátce představil moji cestu k myšlence Zero Golfu a vývoji Zero setu.
Výuku golfu jsem chtěl zlepšit už celá léta. Původně jen kvůli sobě. Vadilo mi, že směr, kam létají míče, je prakticky úplně náhodný a nezáleží ani na vůli či umu hráče, ani na způsobu švihu. Ve škole jsem během studia získával teoretické znalosti o tom, jak by měl švih vypadat, ale v praxi bylo všechno stejně jinak. Když se totiž člověk k balonu postavil, tělo si při švihu dělalo, co chtělo, a míče létaly všemi možnými směry. Celé to zkrátka bylo o náhodě. Začal jsem přemýšlet, co s tím. Jednoho dne jsem vzal do ruky kus prkna a jak jsem ho tak držel, trklo mě to – vždyť to je přece rovina úderové plochy, která
rozhoduje o směru, kam létají míče! A myšlenka byla na světě.
S myšlenkou jsem si hrál asi šest let. Ležela mi v hlavě, ale do realizace jsem se nepouštěl. Dál jsem pokračoval ve standardní výuce. Nakonec jsem se ale stejně dostal do bodu, kdy už se mi nechtělo takhle pokračovat. Viděl jsem, že tudy cesta golfu prostě nevede, že trénink uvízl na mrtvém bodě. Některé zádrhely a chyby se stále opakovaly, ať člověk dělal, co chtěl... Byla to taková klasická „never ending story“. Tehdy jsem pochopil, že se přes některé limitující a pro hru zcela zásadní chyby běžnou formou tréninku nedostanu ani já, ani moji svěřenci. Rozhodl jsem se realizovat svou myšlenku a celý další rok jsem pracoval na její patentové ochraně. První prototypy Zero holí a vlastně celého setu jsem začal dělat ve chvíli, kdy jsem podal přihlášku na patentovém úřadě.
Co je hlavním přínosem mého nápadu? Řekl bych to asi takhle: zásadní rozdíl mezi dosavadním způsobem výuky golfu a mým nápadem je to, že golf se dosud učil v zásadě jako tanec. Hráč si natrénoval nějaké „taneční kroky“, ty poctivě dělal a na jejich základě mu pak míček stejně létal nahodile a všemi směry, aniž by nešťastník měl byť jen tušení, proč tomu tak je. Moje Zero hůl hráči umožní pochopit, jak míč zahrát, a současně ho naučí pracovat se základní rovinou (kterou známe z tenisu, ping- pongu atd.), která je podstatou každé hole.
V čem se Zero hůl liší od běžné? Zero hůl má na rozdíl od té klasické hranatý grip a nulový loft, zatímco standardní hole mají kulatý grip a každá má jiný loft. Proto je tato rovina skrytá, a tudíž náš mozek ji nemá možnost dobře pochopit a naučit se s ní pracovat. Zero hůl ho k tomu doslova navede.
Nejlepší je si Zero set vyzkoušet v praxi, protože jen slova nestačí.
Chtěl bych současně poděkovat skupince nadšenců z řad členů 19.jamky (včetně admina), kteří se zúčastnili teoreticko-praktického semináře o myšlence Zero golfu. Velmi si toho vážím, všem účastníkům děkuji...podobné akce jsou pro mě hnacím motorem. Věřím, že si něco podobného zopakujeme.
Pokud by měl někdo o Zero Golf bližší zájem nebo měl dotazy, můžeme zde rozvinout diskusi.
S přáním hezké hry,
Otakar Mareš
PGA golf professional
jmenuji se Otakar Mareš, jsem PGA trenér, působím v Praze a rád bych vám krátce představil moji cestu k myšlence Zero Golfu a vývoji Zero setu.
Výuku golfu jsem chtěl zlepšit už celá léta. Původně jen kvůli sobě. Vadilo mi, že směr, kam létají míče, je prakticky úplně náhodný a nezáleží ani na vůli či umu hráče, ani na způsobu švihu. Ve škole jsem během studia získával teoretické znalosti o tom, jak by měl švih vypadat, ale v praxi bylo všechno stejně jinak. Když se totiž člověk k balonu postavil, tělo si při švihu dělalo, co chtělo, a míče létaly všemi možnými směry. Celé to zkrátka bylo o náhodě. Začal jsem přemýšlet, co s tím. Jednoho dne jsem vzal do ruky kus prkna a jak jsem ho tak držel, trklo mě to – vždyť to je přece rovina úderové plochy, která
rozhoduje o směru, kam létají míče! A myšlenka byla na světě.
S myšlenkou jsem si hrál asi šest let. Ležela mi v hlavě, ale do realizace jsem se nepouštěl. Dál jsem pokračoval ve standardní výuce. Nakonec jsem se ale stejně dostal do bodu, kdy už se mi nechtělo takhle pokračovat. Viděl jsem, že tudy cesta golfu prostě nevede, že trénink uvízl na mrtvém bodě. Některé zádrhely a chyby se stále opakovaly, ať člověk dělal, co chtěl... Byla to taková klasická „never ending story“. Tehdy jsem pochopil, že se přes některé limitující a pro hru zcela zásadní chyby běžnou formou tréninku nedostanu ani já, ani moji svěřenci. Rozhodl jsem se realizovat svou myšlenku a celý další rok jsem pracoval na její patentové ochraně. První prototypy Zero holí a vlastně celého setu jsem začal dělat ve chvíli, kdy jsem podal přihlášku na patentovém úřadě.
Co je hlavním přínosem mého nápadu? Řekl bych to asi takhle: zásadní rozdíl mezi dosavadním způsobem výuky golfu a mým nápadem je to, že golf se dosud učil v zásadě jako tanec. Hráč si natrénoval nějaké „taneční kroky“, ty poctivě dělal a na jejich základě mu pak míček stejně létal nahodile a všemi směry, aniž by nešťastník měl byť jen tušení, proč tomu tak je. Moje Zero hůl hráči umožní pochopit, jak míč zahrát, a současně ho naučí pracovat se základní rovinou (kterou známe z tenisu, ping- pongu atd.), která je podstatou každé hole.
V čem se Zero hůl liší od běžné? Zero hůl má na rozdíl od té klasické hranatý grip a nulový loft, zatímco standardní hole mají kulatý grip a každá má jiný loft. Proto je tato rovina skrytá, a tudíž náš mozek ji nemá možnost dobře pochopit a naučit se s ní pracovat. Zero hůl ho k tomu doslova navede.
Nejlepší je si Zero set vyzkoušet v praxi, protože jen slova nestačí.
Chtěl bych současně poděkovat skupince nadšenců z řad členů 19.jamky (včetně admina), kteří se zúčastnili teoreticko-praktického semináře o myšlence Zero golfu. Velmi si toho vážím, všem účastníkům děkuji...podobné akce jsou pro mě hnacím motorem. Věřím, že si něco podobného zopakujeme.
Pokud by měl někdo o Zero Golf bližší zájem nebo měl dotazy, můžeme zde rozvinout diskusi.
S přáním hezké hry,
Otakar Mareš
PGA golf professional
Upraveno moderátorem: