Srbsko

Píšu hodnocení a mám s ním problém. Hrál jsem na Albatrosu, Karlštejně, Panoramě, Ostravici. Top resorty u nás co se kvality týče, kde člověk taky nedává automaticky 5 hvězdiček za všechny hodnocené parametry. Hrál jsem ještě syrový Yard resort, kde se grýn poznal jen podle toho, že je tráva trochu víc posekaná a ušlapaná a uprostřed toho je vražená vlajka do jamky. Hraju v zimě, když míčky po dopadu na zmrzlý grýn skočí dalších 50 metrů někam do háje. Ale to člověk čeká a připraví se na to.
A teď jsem jsem poprvé hrál v Srbsku. Slyšel jsem, že je to jen taková malá louka, kde jsou nesmyslné grýny jako sopky a hrát se tam v podstatě nedá. Že tam stačí vedž a putter. Že je to vlastně jen taková akademie.
Včera jsem se ráno u snídaně rozhodl, že sem zajedu a shodou okolností tady byl turnaj. Přihlašování možné do půl hodiny před startem, nějakých 20 lidí. Fakt komorní turnaj, ale to je jedno, pro mě asi optimální na pohodovou neděli. Ve startovce jsem skoro nikoho neznal (znal jsem jednoho hráče, ale nebyl jsem s ním nijak domluvený a nehráli jsme spolu). Tak jedu, přinejhorším si jen potvrdím, že sem už nemá cenu jezdit, a nebo to bude v pohodě a užiju si to. Hrát s cizími lidmi zvládnu, když to nebudou sympaťáci, tak se zavřu do svojí bubliny a budu pro ně pitomec z Prahy, který celou hru ani nemluvil ...
Po příjezdu na recepci jsem usměvavou dámou odbaven (kompletní cena za celou akci 500,00 Kč) a nasměrován do restaurace, kde je v ceně snídaně. Restaurace je u tenisových kurtů asi 50 metrů daleko a zřejmě slouží jako zázemí pro větší skupiny. Terasa asi pro 40 lidí, uvnitř místo odhadem pro 60? Jídelna skromná, ale snídaně dobrá - vajíčka, párky, sýry, salámy, pečivo, něco sladkého, ovoce, džusy, čaj, kafe. Všechno zakryté kvůli hygieně, ale příjemně mě to překvapilo. K obědu výběr z těstovinového salátu a svíčkové s knedlíkem.
Startovalo se kanonem, na zahájení turnaje zazněly základní informace k turnaji, přepočítali se účastníci (někteří se hlásili na poslední chvíli a hrozilo že nedorazí) a rozdělili se do flightů. Jak kdo chce, domluvte se nějak. Ok, ještě že netrpím ostýchavostí, čekal jsem to trochu organizovanější, ale tady se asi všichni ostatní znají a je to tak normální. Vnutil jsem se k nejbližší dvojici otec & syn, pak k nám přibyl ještě čtvrtý spoluhráč.
Snažil jsem se sice u snídaně nastudovat plánek hřiště, ale nějak jsem se v tom ztrácel. Spoluhráčů jsem se každou chvíli ptal, která vlajka je naše. Hřiště má 12 jamek (na webu http://www.relevant.cz/golf.php to mají postaru), některé jamky se tedy hrají 2x, někde jsou na odpališti dvě sady kamenů a na grýnu širokém snad 40 metrů jsou dvě vlajky a jednou hrajete z delších odpališť na pravou vlajku a je to jamka #2, podruhé z kratších odpališť (asi o 5 metrů) na levou jamku a je to jamka #6 ... Napoprvé pro mě díky skromnějšímu značení zmatek, pro místní je to jasné a srozumitelné.
Začínali jsme shodou okolností z jamky číslo 1. Zrovna asi 80 metrů dlouhý třípar. Odpaliště - v podstatě jen ušlapaná hlína označená kameny, občas drnovatá a křivější, ale to se dá zvládnout. Grýn tvrdý tak, že míček a) nedělá pičmark, b) fakt nejde zastavit, c) nejde moc přečíst a ani to moc nemá smysl. Grýny jsou posekané, uválcované, ale odpovídají hřišti. Někdo by na tom nehrál, ale sem to zapadá perfektně. Během chvíle jsem si zvyknul, ale já si zvyknu asi na všechno a na všem hledám pozitiva.
Za chvíli jsme dorazili na čtyřpary, které jsou v délce kolem 300 metrů, takže relativně krátké, ale díky tvrdosti grýnů nejsou snadné. Pak se střídaly čtyřpary se třípary, které měly kolem 120 metrů. Tedy tak akorát pro rekreační hráče. Jediný pětipar se hraje 2x, jednou jako #11 a podruhé #18 a ten je tedy opravdu výzva. Dogleg kolem louky, skoro 500 metrů délka, grýn snad 20x30 metrů velký s několika vlnami a chráněný několika bunkry.
Jinak grýn jednoho čtyřparu je opravdu jako mexická pyramida s několika schody. Hned vedle je rybník a kousek dál raf. Z některých míst kolem tady míček fakt zastavit nejde, tak se čipuje i nadvakrát. Ale jinak grýny víceméně normální, některé tvarované víc a jiné míň.
Ferveje - tvrdé, většinou posekané, ale občas se najde vyšší tráva nebo jetel (není to přeoraná louka válcovaná do perfektní roviny). Hrát se tu dá, pokud míč leží na hlíně, je povolené stavění. Rafy většinou posekané, tráva ale zůstala ležet na místě a hledá se v tom fakt blbě.
Co je ale na hřišti parádné jsou rozhledy po kraji. Kolem jsou pastviny (krávy líně ležely kus dál a nijak nás nerušily), lesy a skály. Výhledy z jamek #9 a #10 jsou opravdu nádherné. Kousek dál (dva km?) je rybník s kempem, kolem hřiště vede cyklostezka, je tu několik chat. Ale hřiště je usazené na louce tak, že to člověk vnímá jen asi na dvou jamkách.
Celou hru byla ve flightu pohoda, pokecali jsme, dozvěděl jsem se zajímavé věci o hřišti a okolí. Prý se kvůli sporům o pozemky musela část hřiště zase zrušit a proto je pětipar tak těžký (dogleg je skoro o 50 metrů od odpaliště dál, než byl a navíc v ohybuje hned grýn jamky #5).
Prý se pořád něco buduje a dolaďuje (na hřišti je na několika místech připravený krásný bílý křemičitý písek, ale v bunkrech to je zatím občas v podstatě bez písku). Někde jsou vidět stopy po starším již zrušeném grýnu, nebo bunkru. Laviček je na hřišti několik, najde se tu i myčka na míčky. Chybí mi tu lepší značení odpališť, ale protože tohle asi opravdu není hřiště, kam by jezdily hráči odjinud v nějakém velkém množství, tak to asi nemá smysl řešit a utráce za to peníze.

Na závěr - je to naprosto pohodové hřiště, pokud si chcete zahrát pro radost se skupinou začátečníků, občasných hráčů apod. Když vám nevadí, že všechno není dokonalé. Že občas možná dohrajete na jiný grýn, než jste měli. Že občas nenajdete míček, protože se schovává ve vyšší trávě pár metrů od vás. Že grýn není úplně spravedlivý a rozhodně není dokonalý.
Ale golf přeci není jen o výsledcích a dokonalých ranách. Je o radosti ze hry, pohodě a nabrání energie, pokochání se okolím. A toho tady najdete dost a dost. Já se sem určitě vrátím. Potkáme se tu?