Lázně Kostelec

Překvapení. Milá slečna na recepci, ikonická první jamka, nesmyslná poslední, spousta slepých ran, “komunistický hotel/panelák” překvapivě ničemu nevadí, dobré kafe.

Do Kostelce jsem se vrátil po 12 letech, tehdy to byl první rok mého golfu a zejména druhá polovina hřiště vypadala jinak - nedospěle.
Nyní jde o plnohodnotnou devítku s podobným vysokohorským nesmyslem na závěr jako na Slapech.
Do většího detailu se pouštět nebudu, podepsal bych vše, jak popsal @requo .
Určitě nebudu mít tendenci se brzy vracet, ale pokud by mi skončilo jednání ve Zlíně dvě hodiny před setměním jako dnes, stavil bych se.

Kostelec u Zlína jsem si už dávno vyhlídl na místo české rodinné golfové dovolené. Zaujala mě především kombinace hotelu, poměrně velkého bazénu a hřištěm... hrozně mě zajímalo, jak může jít dohromady pro mě hotel jak vystřižený z minulého století a trochu šmrcnutý pro mě stylem ROH, na což pamatuji jako kluk s rodiči, s něčím tam neslučitelným za dob komunismu - golfem. A dohromady to jde. Golf tu mimo golfisty nikoho nezajímá, resp. lépe řečeno, nikomu tu nepřekáží a nepůsobí tu nijak nepatřičně... Prostě tak nějak přirozeně tu souzní a prostě je. Golfová klubovna "19.jamka" je ve spodním patře, skoro nikdo z běžných hostů starších ročníků tam nezajde. Přitom je moc pěkná, taková uvnitř s atmosférou, koberce a tak. Zároveň tu najdete krytý driving (!) i vnitřní dvoreček na patování. A vynikající kafe, lepší než nahoře v hotelu (chodili jsme sem na klidnou ranní kávu po snídani se ženou). A co celkově služby hotelu? Hele, když se naladíte na styl let minulých, akceptujete, že převážná klientela jsou starší ročníky, sem tam s vnoučky... tak prostě nelze očekávat služby jak v moderním horském welness hotelu. Což jsem trochu já očekával, a původně jsem byl asi neprávem trochu zklamán. Nakonec ale tím, že jsme po snídani zpravidla odjížděli na výlet někam do okolí a vraceli se až večer - rychlá devítka, koupání, večeře a krátké posezení u skleničky postačovalo. Slabší byly večeře v rámci zaplacené polopenze. Porce možná trošku menší (dojíst se dá polévkou), a vybírá se dopředu vždy ze 4 jídel, chuťově dobré, kuchař umí. Ale styl jak mensa, nebo závodní jídelna. Asi z praktických důvodů s ohledem na skladbu klientely. Ale nadšení to ve mně nevzbuzovalo. K večeři zdarma k pití jen voda v pidi skleničkách (možnost si dojít sám dotočit), nikdo se vás nezeptá, jestli chcete z baru něco (můžete si ale sami přinést). Nechápu to, furt jsem si myslel, že na tomhle se vydělává... nemluvě o tom, že bych si klidně každý den k večeři to jedno pivo dal a děti limonádu nebo džus na dovolené taky. V době naší týdenní návštěvy tu bylo celkově dost plno a frmol. Pokoje ok, ale ten šampón by tedy na pokoji být mohl (dá se koupit na recepci). Tak prostě tak.

Už jdu k hřišti. Hřiště je z poloviny výrazně kopcovité, i když prostřední část je jakoby v kopci po vrstevnici (trochu mi to celé připomíná místy devíti jamkové hřiště v Motole v Praze), první jamka je třípar, kdy se odpaluje z rohožky od klubovny na vzdálenost možná 120 metrů dolů na poměrně velký grýn. První rána tak dává obavy, že se ztrapníte - chyba, je to všem ostatním tady úplně šumák. Díky tomu, že je sucho a léto v plném proudu, tak docela bezpečná strategie je hrát ránu kratší - míček se úplně v pohodě i dokutálí až na grýn. I když hrát klasickou ránu až na grýn vás odmění nádherným, dlouhým obloukem, kteří pořád letí a letí... Druhá jamka dogleg, 4 par, s výrazným kopcem při druhé ráně na grýn. Třetí jamka přehledný delší 3 par, ale milosrdně z kopce. A pak začíná sekvence 4 jamek, které trochu vypadají, že byly dodělány později (nezjišťoval jsem), než ostatní - jsou jiné: poměrně prostorné, takového modernějšího charakteru. Přišla mi zvlášní kombinace jamek 4 a 5, oba dlouhé pětipary, dohromady skoro kilometr. A jdete až na první ránu na čtyřce rovně. Prostě krosnu na záda (bag) a hurá na tu dlooooouhoooou túru. Pokud máte krátké rány, nebo s sebou prcka, tak je to docela výzva, jamky vůbec neubíhají. Další čtveřice jamek jsou dva 4 pary, oba těsně pod 300 metrů, takže hezky skórovatelné. Třípar přes rokli a poslední místně ikonická devítka, 4 par, kdy jdete cca 180 metrů dlouhou ránu rovně a pak vás čeká možná 140 metrů dlouhá rána na grýn. No, ale ve výšce snad 30 metrů. Neměřil jsem to, ale tohle jinde nezažijete. Je to skutečná výzva. A pokud se vám podaří druhou zahrát na grýn, rozlije se vám v srdci nádherný pocit... zvlášť když vidíte trošku škodolibě, jak se zbytek flajtu útrpně plahočí přískokama směrem vzhůru. Ne vážně, tahle jamka je hodně těžká - pokud nemáte délku a dostatečnou výšku ran, tak to je skoro nehratelné při myšlence na dobré skóre.

Stav hřiště v půlce letních prázdnin: sucho, vyprahlo. I když teď trochu už zapršelo, tak je to místy lepší. Ale odskoky jsou výrazné. Pokud netrefíte grýn, tak často skončíte na něčem ztvrdlém, případně i holé zemi. Odskoky výrazně vstupují do hry i na prostřední části hry, kdy ferveje jsou sice plus minus rovné (maximálně sklon nahoru a dolů), ale mimo fervej je svah od ferveje dopryč (jamky jsou jakoby na vrstevnici jedné stráně v kopci). Naštěstí je to tu skoro komplet vysekané, takže hratelné je to téměř všude. Grýny ok, trochu možná pomalejší, než by se mi k plné spokojenosti líbilo. Místy takové malé holinky, nic však dramatického.

Jsem rád, že jsem šel hřiště během týdne vícekrát, s odstupem. Prní hru jsem paradoxně měl nejlepší, pak jsem chtěl machrovat - a zpravidla díky odskokům se mi to vymstilo. První poněkud neutrální dojem jsem při každém dalším průchodu poopravil směrem nahoru - hřiště je hodně zajímavé, čím častěji ho člověk hraje, tím má větší chuť mu ukázat, zač je toho loket. Docela mě to zaujalo, málokdy to mám tak, že bych s hřištěm soupeřil, ale tady se mi ta emoce nějak objevila. Že by proto, že chci nahrát co nejmenší počet ran, abych měl fóra před devítkou? ANO! Na devítku odpaliště si pak stoupnete, chytnete plíce... slyšíte v duchu hudbu z Gladiátora a "JE TO TADY"! Kdo z koho! Já ti ukážu ty zpropadená devátá jamko! Do boje! :-D

Už nějaký čas jsme měli s drahou polovičkou a mladým zálusk na to navštívit Lázně Kostelec i s ubytováním, jelikož zde máte v podstatě vše, kde se mohou i děti vyřádit a nemusíte se pro většinu aktivit řešit zásadní přesun a při té příležitosti vyzkoušet i místní hřiště.

Toto hřiště má jednu zajímavost a to, že odpaliště první jamky je z rohože a to na terase klubovny (viz foto) - ideální varianta pro introverty Je skvělé když tam stojíte před Vámi strmý kopec dolů a za Vámi terasa plná lidí sedících pod slunečníky a čekající na dalšího golfového magora jak se předvede. Jen pro představu strmosti - hrál jsem SW, kterou při tříčtvrtečním a volném švihu posílám do vzdálenosti cca 90 m - střed greenu první jamky je vzdálen cca 122 m. A přesně tam jsem skončil. Je to fakt hra do jámy

Velmi mile mne překvapila kvalita hracích ploch, FW a greeny v super kvalitě - deště letos prostě pomáhají všem hřištím. Greeny byly vcelku rychlé a hlavně jezdilo to na všech v podstatě stejně. FW krásně zelené, pouze na pár místech začínaly být tvrdší - takže se ojediněle stalo, že míček dost odskočil proti očekávání. Každopádně nic co by zásadně kazilo hru. Bunkery byly po našem příjezdu (dojeli jsme v pátek) až na pár vyjímek spláchnuté dešti, takže půda v opravě, ale v neděli už byli všechny opět hratelné. Chce to si jen pohlídat menší kamínky, ale jinak písku dostatek, takže hratelné bez větších potíží.

Pokud tam jde člověk poprvé, tak některé jamky docela záludné (hlavně pěti pary), jelikož ikdyž máte nastudované hřiště a po ruce caddie aplikaci, tak minimálně na prvním pěti paru pokud nedáte první ránu dost daleko, zmateně koukáte kam vlastně hrát tu další Ale i to ke hřištím podle mne patří a dodává jim to zase jiný náboj. Stejně jako to, že zde najdete i jamky, kde hledat jakoukoliv rovinu, je docela zbytečné. A k tomu ještě když hrajete ránu naslepo. Prostě FW šikmá jak střecha a podobné srandičky Nicméně pokud zvládnete projít všech 8 jamek, tak na Vás čeká odměna v podobě 9 jamky. Zde ikdyž pošlete ránu do svahu po levé straně stejně skončíte krásně na středu FW a nebo až na jejím pravém konci - sklon je zde vážně zábavný. Pokud dostanete míček dostatečně daleko, nejlépe až k skoro na konec FW a jste na její levé straně (ano i to se mi povedlo ), tak před Vámi stojí druhá rána do greenu cca 100-110 m. Docela snadná rána, jen kdyby ten green nebyl na brutálním kopci, kde máte pocit, že ten kopec na Vás snad padá a uprostřed je opravdu velkej a vysokej strom. Už jen ten kopec vylézt i bez bagu s holemi, dá fakt silně zabrat, navíc když za sebou máte 8 jamek v docela parném létě. Bohužel poslat to druhou ranou až na green, potřeboval bych zahrát asi svoji ránu roku. A ta fakt nepřišla. Takže pak skončíte vždy v tom brutálním kopci v rafu se sklonem, že to už fakt není hezký a navíc než se těch pár metrů doplazíte ke svému míčku, už moc sil na aspoň ránu roku č. 2 prostě není Odměnou po zdolání této hory Vám může být možnost padnou do místního bazénu, který je od greenu nejen kousek, ale hlavně už jen z kopce!

Hřiště určitě stojí za to jej navštívit, nečekejte kvalitu jako na TOP hřištích, ale za cenu fee, kterou tam chtějí, je poměr cena/výkon a s ní spojený zážitek určitě hodný návštěvy. Ještě dodatek, skoro na většině jamek jsou sloupy a dráty elektrického vedení - pokud toto někomu zásadně kazí zážitek ze hry, asi jeďte jinam

Jelikož jsme tam byly i ubytovaní, tak mohu hodnotit jak jídlo, tak i ostatní zázemí a pro nás bylo vše naprosto v pohodě. Jídla dostatek a chutné, pití to samé a ubytování čisté. Takže asi tak

PS: tu 9 jamku jsem nakonec porazil - ale dalo to zabrat