Kořenec pod sto. Skoro.

Deníku!

Ve čtvrtek jsem ti přeci jasně říkal, že chci v pátek zajít Kořenec pod sto! Jaktože se to nepovedlo? 103 ran není pod sto. Říkáš, že jsem měl jít spát dřív a před hrou ráno v sedm se rozcvičit? Takhle chytrej sem teď taky, blogu jeden elektronickej!

Ráno jsem vstal, tiše, abych neprobudil spícího kolegu jsem vyrazil kolem 6.40 na parkoviště připravit si golfovou bojovou výbavu. Věděl jsem, že od sedmi jsou teetime, tak hurá k recepci, kde jsem v 6.58. V 7.02 tam ještě nikdo není, skandál! V 7.04 ale už jo, odbíhám na hřiště a... a běžím zpátky si pro vodu, protože jediné co mám v bagu, jsou dvě plechovky Plzně ze včerejšího dne. Za chvíli s jsem už na prázdém hřišti připraven k odpalu, nápřah - bum, křup, au... oslňující topinka 10 metrů před sebe. Protáhnu se, zazní křupavá kakafonie zvuků z útrob mého těla, jak se vše (doufám) vrací na své místo zpět, beru míček od kámoše Mulligena z kapsy... a zaplaťpánbů, letělo to dál. Nakonec první jamka dabláč.

První devítka za 52, druhá za 51. Asi do páté jamky jsem se probouzel a hledal rytmus. Jednoznačně tady nějaké rozcvičení chybělo, nejsem zvyklý být tak brzo na golfu. A na druhou devítku mám taky dobrou výmluvu - chybějící snídaně.

Dlouho jsem nešel na žádném hřišti sám, je to jiné. Patování mi přijde těžší, zvlášť když rychlost grýnů není konstantní, tak nic neokoukám. A celkově - sice rychlejší hra, ale hra s dobrým parťákem, na které mám díky Jamce štěstí, je mnohem lepší.

Ještě krátce ke hřišti - žádná změna oproti včerejšku. Tvrdé suché ferveje, odskakující dopady, povoleno stavění na nízko střižených plochách. Hrýny - mnohdy s vypálenými místy. Na některých místech za grýnem (ale i na okraji grýnu) fakt druhou ránou skončit nechcete. Šance zahrát slušný pat občas díky stavu jamkoviště není.

Tak golfu zdar, výzva pod sto trvá!